Kliknutím zvětšíteV novém ročníku si bude muset zvykat minimálně na jednoho nového parťáka. První útok ve složení Laš Knotek Eberle se totiž kvůli odchodu posledně jmenovaného do Plzně rozpadl.
„Samozřejmě je plus, když víte, co od spoluhráče můžete čekat. Už jsme věděli, jak hraje ten druhý,“ podotkl Knotek.
Jste ten typ hráče, který potřebuje mít vedle sebe stálé spoluhráče?
Stejnou věc jsme zažili už s Bucíkem (Dávid Buc, pozn. red.), když poprvé odcházel. Tehdy jsme taky měli stabilní útok. Takový je prostě hokej, Honza Eberle dostal nabídku a odešel jinam. Věřím, že je tu spousta dalších kluků, kteří k nám sednou.
Vy s Markem Lašem jste se jevili jako dvě kladiva, kterým právě Eberle dodával technický prvek. Souhlasíte s tím?
Já doufám, že se Honza neurazí, když si to přečte… ale podle mě ani on nebyl moc technický (usmívá se). Je taky takový pes, který nepustí kostičku. Neúnavný, pořád otravuje. Jeho doména jsou sekery (usmívá se). Vyhověli jsme si, to je fakt. Mohl jsem se spolehnout na to, že někoho v rohu unaví. Měli jsme to dobře rozložené.
Minulá sezona pro vás byla životní. Nelákalo vás posunout se jinam?
Jednak tu mám smlouvu a navíc jsem o tom ani nijak nepřemýšlel. Říká se, že jedna vlaštovka jaro nedělá, takže bych byl rád, kdybych tu minulou sezonu v té následující potvrdil. Na extraligu už jsem si zvykl, ale myslím si, že se můžu ještě zlepšit. Rád bych s Olomoucí zažil nějaký větší úspěch.
V uplynulé sezoně jste v základní části zaznamenal o 11 bodů víc, než ročník předtím. Co za tím hledat? Nějaká změna v přípravě, nebo zkušenosti nabyté z uplynulých extraligových sezon?
Těžko se to hodnotí. Myslím si, že přípravu na sezonu mívám vesměs stejnou. Jednou jsem byl i po operaci, takže se to dá těžko nějak srovnávat. Podle mě to dost záleží na tom, jak si sedne celý tým, jak si vyhoví lajna. V minulé sezoně to podle mě bylo dobré, navíc jsme mohli hrát relativně v klidu. Nemuseli jsme nic honit.
V Olomouci jste už brán za oporu. Zvykl jste si na tu roli?
Jo. Když jste v první lajně, dá se počítat s tím, že se od vás body čekají. Ale že bych na to nějak myslel… Podle mě jde na led každý s tím, že chce dát gól. Nějakou tíhu zodpovědnosti si tedy úplně neuvědomuju. Samozřejmě jsem ale rád, když můžu pomoct týmu, co nejvíc to jde.
Pomáhá vám ve výkonech i vaše věčně dobrá nálada?
No, snažím se. Klidně se ale můžete zeptat kluků v kabině. Ti vám řeknou, že umím být taky pořádně kyselý a na všechno nadávat (usmívá se). Snažím si to ale jinak užívat. Nějak se stresovat? To vám zbytečně zaplácá hlavu.
Vycházím z vašeho projevu při rozhovorech. I když se vám zápas úplně nevydaří, nepůsobíte nijak nakvašeně.
Asi takový moc neumím být. Je to sport a být kyselý nebo nepříjemný na novináře, kteří za to vůbec nemůžou a jen se ptají… to mě nikdy nenapadlo.
Zato na ledě už se tolik neusmíváte. Tam umíte uštědřit ránu.
No, jako umím, ale většinou, když jsem se pobil, tak jsem dostal do huby (usmívá se). Takže to musím zlepšit.
Poprvé po třech letech absolvujete suchou přípravu bez taktovky trenéra Venery. Jsou znát nějaké změny?
Nějaké změny tam jsou, ale spíš nepatrné. I za to jsme ale rádi, protože každá změna je dobrá. Jinak je to stejné. Ono toho asi nejde vymyslet tolik jiného. Už je to ale dlouhé, nejraději bychom už vlezli na led. Únava už se trochu kupí, je toho dost. Suchá příprava je taková, že nikomu nenahrajete, nedáte gól. Příliš si to neužijete.
Kouč Venera na vás hodně sázel, dal vám prostor se v extralize ukázat. Jak jste bral jeho odchod vy osobně?
Je to asi stejné jako s Ebim (Jan Eberle, pozn. red.), takový je prostě hokejový život. Prostor mi samozřejmě dal, ale musím říct, že jsem s trenéry neměl nikdy žádný problém. Bereme to tak, že tu byl tři roky, které byly, myslím, úspěšné. Doufám, že v tom budeme pokračovat, že navážeme na práci, kterou tu odvedl.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
