Pětadvacetiletý útočník má po loňské sezoně v hokejovém životopise extraligový titul, v barvách Komety však kvůli zranění do play-off už příliš nezasáhl. Po boji o pozici v nabitém brněnském kádru nakonec zamířil Káňa na Hanou.

„Jednali o tom spíše manažeři. Mě se potom zeptali, jestli bych nebyl proti. Znám v Olomouci spoustu kluků, kteří prošli Brnem a hlavně jsem chtěl hrát. Potřebuji se dostat do zápasového tempa a ke hře, kterou jsem předváděl před zraněním. Pak uvidíme,“ míní Káňa a ke svým zdravotním problémům uplynulých měsíců doplňuje: „Měl jsem problémy s rukou. Byl jsem na operaci před půl rokem a pak jsem možná začal hrát trošku dřív, než jsem měl. Natáhl jsem si nějakou šlachu, ale uběhl měsíc a myslím, že by to mělo být zase v pohodě.“

Po sedmi letech v Brně či Třebíči má teď před sebou výzvu v extraligové Olomouci.

V plecharéně prožil debut během úspěšné třízápasové série domácích vítězství.

„Vzpomínám si, že když jsem jezdil do Olomouce na zápasy, tak se tady těžko vyhrávalo. Doufám, že z domácího stadionu zase uděláme tvrz,“ nabídl svůj pohled hráč, který sice není žádný dlouhán, přesto má vizitku důrazného a také produktivního hokejisty, což naznačil hned v prvním zápase v olomouckém dresu.

V devatenácté minutě už totiž stadion skandoval jeho jméno jakožto autora druhého gólu. „Ze začátku jsem byl trochu nervózní, ale po té brance už jsem se cítil lépe. Ale je co zlepšovat,“ řekl po povedeném protiútoku a spolupráci s parťáky ze čtvrtého útoku Kohoutů.

„S Mírou jsem hrával nějaké zápasy ještě v Brně. S Kubou Hermanem se znám ještě z mládeže Zlína. U obou vím, jací jsou hokejisté. Hlavně jsem se snažil jim to tam nějak nemotat. Vyšlo to dobře,“ pousmál se Káňa.

V duelu s Plzní rány rozdal i přijal. Třeba v minisouboji s americkým bojovníkem Ryanem Hollwegem.

„Ryan to tak hraje, ale byl to čistý zákrok. Byl tam souboj o puk a on tam přilétl. Když to není zákeřné nebo do hlavy, tak mi to nevadí. Já taky ze souboje neuhnu a rád se s někým srazím,“ řekl k setkání s důrazným soupeřem.

A Káňovi se pak podařilo u mantinelu Hollwegovi tvrdý kontakt vrátit. „To ano, ale hlavně jsem ho nechtěl naštvat. Naštěstí se pak na nikom nemstil,“ pousmál se a dodal: „Ani já jsem to tak nebral, jen to vyplynulo ze hry. Na někoho se zaměřovat a oplácet je vůbec to nejhorší. Kdybych něco vyhledával, tak bych akorát zbytečně oslabil mančaft a toby byla blbost,“ tvrdí Jan Káňa.
Do posledních střídání nedělního zápasu už nenaskočil, konkrétněji zdravotní trable však nekomentoval.

„Měl jsem něco z předchozího tréninku a trošičku se mi to vrátilo. Ale myslím, že to nebude nic vážného,“ věří posila olomoucké ofenzivy.

Trenér Zdeněk Venera o Janu Káňovi: „Trénuje s námi pár dní a hned se mu podařilo dát gól, to je pro něj výborný vstup. Bohužel zápas nedohrál kvůli zranění, věřím, že to nebude nic dlouhodobého. Byla by to obrovská smůla.“