Kliknutím zvětšíteSám ví, že ve svých 37 letech ještě ani zdaleka neřekl poslední slovo.
„Byl jsem zvyklý být lídr celou kariéru a chci to dokázat i teď,“ tvrdí Irgl.
Novoroční výměna z Třince do Olomouce pro něj představovala do jisté míry vysvobození, v každém případě však velkou výzvu. Ukázat, že nepatří do hokejového šrotu. A to se mu povedlo.
O setrvání na Hané sám hodně stál, proto musel i trochu utáhnout opasek, aby si ho Mora mohla dovolit. Na novou sezonu se připravuje individuálně, v Olomouci se mihl jen krátce. V obsáhlém rozhovoru mimo jiné zmínil i to, jak blízko měl před lety do NHL.
Rozhodl jste se zůstat v Olomouci. Byla jednání rychlá?
Říkal jsem už na konci sezony, že pokud bude zájem a domluvíme se, zůstanu tady. A to se povedlo. Ze své strany jsem za to velice rád.
Řešilo se, jestli se dohodnete s týmem po finanční stránce. Musel jste ze svých požadavků slevit, abyste tu mohl zůstat?
Samozřejmě jsem musel jít s penězi dolů, to v každém případě. Vše ale vycházelo z toho, že jsem tady chtěl zůstat. Kolikrát když něco chcete, tak pro to musíte něco obětovat. Vyšlo to a já za sebe můžu říct, že jsem fakt spokojený.
V Olomouci je kamarádský tým
Co se vám na olomouckém klubu a týmu zalíbilo?
Tým je super, takový řekl bych kamarádský. Vždycky říkám – čím víc peněz, tím více závisti. A nejen ve sportu, ale i v životě celkově. Něco na tom je i tady. Finance jsou možná menší, ale chování a kamarádství hráčů je taky o něčem jiném.
Setkal jste se v kariéře někdy se závistí?
Myslím, že s tím se setká v životě úplně každý. Nechci do téhle tematiky úplně zabřednout, ale podle mě to tak v životě prostě funguje.
Dokázal jste si v Olomouci, že i ve svých letech jste stále schopný hrát v prvních dvou útocích?
Když to tak řeknu, tohle je pro mě takový hnací motor. Byl jsem zvyklý být lídr celou kariéru a chci to dokázat i teď. Pokud bych neměl nějaký svůj cíl, věděl bych, že přichází čas, abych skončil.
Takže dokud budete v extralize rozdílovým hráčem, končit nebudete?
No… momentálně prostě vím, že fyzicky mám na to tím lídrem pořád být. Samozřejmě pokud by člověk poznal, že na to už fyzicky nemá, přijal by v týmu i jinou roli. Dokud ale vím, že na to mám, chci lídrem být.
Vraťme se ještě krátce k působení v Třinci. Mrzelo vás, že konec přišel ještě předtím, než vám tam skončila smlouva?
Mrzelo i nemrzelo. Před sezonou jsem obětoval dost tomu, abych se vrátil nahoru a všem dokázal, že na to mám. Bohužel k tomu úplně nedošlo, z čehož jsem byl zklamaný. Pak se naskytla příležitost jít do Olomouce, a to pro mě byla opravdu ta skutečná šance ukázat, že tím lídrem pořád můžu být.
I když váš konec u Ocelářů asi nebyl podle představ, držel jste jim i přesto ve finále proti Brnu palce?
Víte, co bylo super? Že lídři toho týmu byli mladí kluci. Nechci říct, že dostali šanci, možná to vyšlo z náhody, těžko říct. Každopádně to byla bomba. Můj názor je ale takový, že kdyby se Růža (Martin Růžička, pozn. red.) nezranil, tak ti mladí takovou příležitost nedostanou.
Roli střelce přijímám
Mora dlouho baží po stabilním střelci a vy jste jím vždycky byl. Jste si toho vědom i v Olomouci?
Takovou roli samozřejmě přijímám. Na druhou stranu, hráč s nálepkou střelce to má v hokeji nejhorší. Člověk musí dělat body a v momentě, kdy je nedělá, i když třeba hraje dobře, všichni se na něj dívají blbě.
Hodně spoluhráčů k vám vzhlíží, vaši příkladnou pracovitost na trénincích oceňují i trenéři. Berete tedy i roli jakéhosi mentora?
Na jednu stranu asi jo, ale v první řadě je to o přístupu každého hráče. Když chcete hrát dlouhodobě, chcete být na vrcholu, musíte se o sebe starat. Jak v zimě, tak v létě. Pro mě je to přirozená věc, ale pro spoustu hráčů úplně ne a musí se to učit.
Bavíte se o tom se spoluhráči?
To úplně ne, jsem ale rád, když to kluci vidí. Je super, když pak někoho vezmete k sobě, on se na vás dívá, začne to dělat taky, tak to potěší. Třeba víte, že ten kluk má talent, ale určité věci mu chybí. Musí pracovat a je to pro něj výborná škola. Tím se nechci stavět do role nějakého učitele, to v žádném případě. Když ale kluk vidí někoho, kdo dělá určité věci a ve své kariéře něco dokázal, tak to na něj má vliv a něco si z toho třeba vezme.
Jakub Galvas? Má velký talent a potenciál
Někteří hráči možná ani mentory nepotřebují. Připadne mi, že třeba mladý Jakub Gavlas si dává navíc, aniž by to do něj někdo vštěpoval.
Jo, to bez debat. Kuba je velice inteligentní, má velký talent a potenciál. U něj bych se vůbec nebál. Je nasměrovaný dobře jak hokejově, tak i v hlavě to má srovnané. Samozřejmě když za vámi přijde, člověk je rád. Ale on má opravdu obrovský potenciál.
Mohl by to dotáhnout do vysněné NHL?
NHL je dost o štěstí. Kolikrát to není jen o vašich schopnostech. Musíte natrefit i na trenéra, kterému se zalíbíte, je to jedno s druhým. Jen se podívejte na Kempného. V Chicagu to byl nechtěný borec, který byl potom ve Washingtonu stabilním hráčem, a nakonec vyhrál Stanley Cup. Kuba může natrefit na trenéra, který si ho zamiluje, ale taky na takového, který po něm bude šlapat. Je to strašně specifické.
Málem v Nashvillu
Vy sám jste toho v kariéře dosáhl hodně, ale do NHL jste nikdy nenakoukl. Je to pro vás takový nesplněný sen?
Určitě, pro každého hráče je NHL odmalička sen. Bohužel mi to nevyšlo. Na jednu stranu mě to mrzí, ale zase mě v kariéře potkaly jiné pěkné chvíle. Ve všech věcech člověku není dáno.
Byl jste NHL alespoň někdy blízko?
Bylo tomu blízko po mistrovství světa v Rize v roce 2006. Byli jsme v podstatě domluvení na smlouvě, ale před podpisem oni cukli, že mi nedají podpisový bonus, ale o to mi navýší kontrakt. A na to já jsem nepřistoupil.
O jaký tým šlo?
Nashville.
Přejděme k aktuálnímu tématu. Dáváte si do příští sezony nějaké osobní cíle?
Ne, to ne. O tom bych nechtěl moc mluvit.
A týmové?
Kdyby se povedlo hrát kolem pátého šestého místa, bylo by to super. Myslím si totiž, že konkurence mezi týmy bude daleko větší, než byla letos. Bude důležité hrát co nejvýš. Je tu spousta dobrých hokejistů. Musíme makat, rvát se v každém zápase.
Myslíte, že bude konkurence ještě větší? Vždyť už v uplynulé sezoně měl na konci velkou váhu i jeden bod.
To je pravda, ale když se podíváte na ty mančafty, co byly v minulé sezoně vzadu, snaží se hodně posilovat. Samozřejmě to dělají i ty, co byly vepředu. Myslím si, že příští ročník bude obrovsky vyrovnaný.
Autor: DAVID JAHODA
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
