Po konci svého premiérového tréninku v Olomouci nasadil na hlavu kšiltovku s klubovým logem a začal povídat.

„Trvalo to trochu déle, jednání se táhla. Nejdůležitější důvod, proč jsem nakonec v Olomouci, byla rodina a domov, který je blízko,“ prozradil hráč s bohatými zkušenostmi z NHL, proč se rozhodl zakotvit právě na Hané.

Premiéru v novém působišti si odbude už ve čtvrtek od 17 hodin v přípravném utkání proti Zlínu.

Splňuje Olomouce vaše kritéria z hlediska ambicí?
Jsem spíš rád, že já splňuju kritéria Olomouce. Vzala mě jako hráče, kterého potřebuje. A jak vidím Olomouc jako tým? Když jsem proti nim hrával, byl to velice nepříjemný a těžký soupeř. Navíc s jednou z nejlepších obran v lize, přes kterou se dalo těžko dostat. Aspoň mně.

Vytvořila se tu početná skupinka z Ostravy. Zjišťoval jste od ní, do čeho půjdete?
Kluci tady jsou, ale nebylo to tak, že bych si něco zjišťoval. S kluky i s trenéry jsme se normálně bavili. Vím, jak to v klubech chodí, jaké jsou tam podmínky a tak dál.

Kdy proběhl první kontakt s Olomoucí?
Když jsem skončil ve Vítkovicích, tak jsem takový týden, možná deset dní s nikým nijak nekomunikoval.

Nebyl jste trochu nervózní, že pár týdnů před startem extraligy nemáte angažmá?
Nervózní jsem nebyl ani jeden den. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu, byly tam i další různé věci. Snažil jsem se připravovat, potom už můj agent začal jednat. Nechával jsem to z týdne na týden. Potom, jak už se to blížilo, jsem nebyl vůbec nervózní. Těšil jsem se na změnu, která přijde.

Byly na stole i jiné nabídky?
To byly, nebudu říkat, že ne. Vím, že byste chtěli, abych byl konkrétní, ale nebudu to říkat (usměje se). Se všemi, kteří se mi ozvali, jsem mluvil, potom jsem je kontaktoval, poděkoval a řekl jim své rozhodnutí.

Vy jste důrazný útočník, celé Olomouci je tahle hra vlastní. Mohlo by to fungovat?
Týmy, které mě oslovily, byly takové, které věděly, jak mě využít. Důležité je, že Olomouc má zájem, probírali jsme to i s trenéry a vedením. Myslím, že to bude sedět.

Budete mít ve smlouvě nějakou klauzuli o využití případné nabídky ze zahraničí?
Ne, ne. Budu tu celou sezonu.

Olomouc patří mezi skromnější kluby. Musel jste se přizpůsobit možnostem?
Já jsem prostě věděl, do čeho jdu. Plně jsem přijal všechno, co tady je. Nemusím se nějak uskromňovat. Je to extraligový klub. Co jsem na prvním tréninku viděl, tak jsou tu i výborné podmínky. Není to takový rozdíl.

Co se ale týká stadionu, bývá tady větší zima než jinde.
Je to zimní stadion, ani bych neřekl, že je tu největší zima. Ta k tomu navíc patří. Nic se neděje.

Na místní plecharénu ale nemáte úplně dobré vzpomínky, že? Na startu minulé sezony jste se tu zranil, ze hry jste potom byl víc než dva měsíce.
Jo, ale to k hokeji patří. Zase mám ale i výborné vzpomínky na tento stadion, když jsem tu hrál v mládežnických kategoriích proti Peťovi Vránovi, mladému Kratěnovi (Ivo, bratr Ondřeje, pozn. red.) a tak dále.

Jaký vlastně byl první trénink?
Trénink byl dobrý, svižný. Bylo to příjemné trénovat po dlouhé době s týmem.

Bylo nepříjemné se doteď připravovat se sám?
Bylo to těžké hlavně z toho důvodu, že člověk šel do každého týdne a nevěděl, co bude. Zprvu jsem řešil, kde budu trénovat, ale poslední týden jsem to řešil tak ze dne na den. Jak víte, trénoval jsem v Porubě, kterou vede Miloš Holaň. Ten mi to nabídl hned, tak jsem se přidal do přípravy. Tam jsem ale spíš tak lepil díry, když někdo chyběl v sestavě, takže to bylo těžké. Řešil jsem to i s klukama, co neměli angažmá, nebo s hobby brankáři. Vždycky jsme se minimálně dva tři sešli. Bylo to jiné v tom, že měl člověk víc volného času a všechny tréninky si musel plánovat sám.

První kolo hrajete ve Vítkovicích. To bude pro vás pikantní začátek, co říkáte?
Člověk si nevybere, kde bude začínat. Přijedeme tam jako jeden tým – Olomouc – a budeme tam chtít vyhrát za tři body, nebudu tam řešit nějaké své osobní věci, nebo co bylo. Budeme chtít vyhrát a podřídíme tomu vše.

Mrzí ještě nějak konec ve Vítkovicích, nebo jste za tím udělal tlustou čáru?
To už nebudeme vůbec řešit.

Nastoupíte hned ve čtvrtek proti Zlínu?
Mělo by to tak být.

Trenéři vás na tréninku dali dohromady s Vilémem Burianem a Lukášem Nahodilem. Znali jste se už předtím?
Ne, ne, tyhle kluky jsem neznal.

Před startem soutěže zbývá Olomouci odehrát už jen tři přípravné duely. Bude to pro vás problém?
Sám nevím, nikdy jsem v takové situaci nebyl, je to pro mě poprvé. Taky to může být naopak výhoda.

Trenér Jan Tomajko o příchodu Rostislava Olesze:
„Jsme samozřejmě rádi, že ho tady máme. Myslím, že jeho hokejová historie mluví za vše. Je to výrazná posila do útoku. Podle mě se k nám bude hodit – výborný v osobních soubojích, má dobrou střelu, zakončení, myslím si, že je i gólový. Jaký je člověk do kabiny, zatím nedokážu říct, je tady teprve chviličku, ale myslím, že to bude v pohodě. Hned poté, co skončil ve Vítkovicích, jsme s ním v kontaktu nebyli. A jestli bylo složité na něj najít finance? Nemyslím si, že to bylo jen o nějakých penězích, Rosťa sem chtěl prostě jít. Kádr už podle mě takto zůstane, i když nikdy neříkej nikdy. Ani předtím už jsme v podstatě nikoho nehledali, ale když se naskytla tahle možnost, tak jsme ji využili.“