To ale nebylo všechno, gólová oslava po druhém gólu se vmžiku proměnila v bitku s bývalým spoluhráčem Tomášem Fořtem. „To k tomu patří, s Fořťákem jsme kamarádi, na konci jsme si podali ruce a jsme v pohodě,“ okomentoval Ondrušek boxerskou vložku, která ještě měla dohru u střídaček.

Dva góly a bitka. Takový zápas asi nepamatujete, že?
Ne, určitě ne.

Začněme u gólů. Díky nim bere váš tým tři body, jaký je to pocit?
Příjemný. Víceméně je to ale jedno, hlavně, že jsme vyhráli a prodloužili naši vítěznou sérii. Příště dá góly zase někdo jiný.

Dal jste už někdy dva góly v jednom zápase?
V první lize jo, v extralize ještě ne. Jsem za to rád, ale nějak to neprožívám.

Při prvním gólu to bylo od vás hezké sólíčko. Věřil jste si na něj?
Trošku se to tam otevřelo, jel jsem z druhé vlny, bránící hráči byli vestoje, tak jsem toho využil. Měl jsem rychlost, tak jsem se tam natlačil a spadlo to tam.

Druhé branky jste docílil díky pečlivému důrazu v brankovišti…
Jo, zadařilo se. Někdy je zápas blbec, ale tentokrát to bylo obráceně. Odrazilo se to ke mně a naštěstí jsem to napodruhé dokázal přes beton hodit do brány.

RÝPNUTÍ DO KUBIŠE? TUŠIL JSEM, ŽE TO NEUNESE

Gólová oslava se pak proměnila ve rvačku, co se tam stalo?
Fořťák (Tomáš Fořt) do mě ždrcl, já jsem mu to vrátil a už to bylo. To k tomu patří, s Fořťákem jsme kamarádi, na konci jsme si podali ruce a jsme v pohodě.

Taková bitka, přitom jste ještě v předminulé sezoně válčili za Olomouc společně.
Během zápasu si člověk v té první vteřině ani neuvědomí, kdo to je. Uvědomí si to až potom a to už je pozdě. Ale v pohodě.

Tím to ale nekončilo, bitka měla pokračování u střídaček.
Začalo to s Kubišem, trošku jsem mu překřížil cestu, tušil jsem, že to neunese a neunesl. Takže dobré to bylo (smích).

Vítězství se ale nerodilo lehce, bojovalo se až do poslední vteřiny. Vnímal jste to stejně?
Určitě, štěstíčko bylo na naší straně. Byl to vyrovnaný zápas a remíza by mu asi slušela víc. Zlín měl spoustu šancí, Honza (Lukáš) to ale naštěstí parádně zavřel, a nakonec jsme dali o ten jeden gól víc.

Rodí se vám v brankovišti nová hvězda? Proti Zlínu kryl Lukáš 36 střel.
Chytal výborně, oba gólmani chytají parádně. Nám ostatním je víceméně jedno, kdo chytá. Kdo tam stojí, ten to vychytá.

POHODY SI MUSÍME VÁŽIT

Šest vítězství v řadě, devět výher z posledních desíti zápasů. Velká pohoda v kabině?
Pohoda je, ale musíme pořád pracovat a s respektem si toho vážit. Nedá se říct, že bychom ty zápasy vyhrávali jednoznačně, všechno to bylo o gól o dva, bitvy do posledních minut. Většinou jde o těsná utkání, která se dají vyhrát, ale úplně stejně i prohrát.

Byl to zápas podobný play-off?
Se Zlínem hrajeme často, spoustu kluků známe. Mají tam takové hráče, co se nechají vyprovokovat. Bývá to s nimi takové ostřejší.

Takže o to sladší vítězství?
Samozřejmě, o to víc to těší, když je to takový emotivní zápas.