Do jaké míry je pro vás důležitá výhra v přípravě nad extraligovými Vítkovicemi?
Nijak to nepřeceňujeme, je to přátelák jako každý jiný. Zároveň se ale cení, že jsme porazili extraligového soupeře. Nebudeme ale z toho dělat žádnou šílenou euforii.
Jak hodnotíte svou premiéru v olomouckém dresu?
Naštěstí se to povedlo. I když ve druhé třetině jsem si druhý gól hodil do branky sám. To bylo smutné. Jinak ale můžeme být všichni spokojeni, že jsme třetí třetinu odehráli podle představ. Zápas jsme otočili, což bylo hodně důležité i pro naši psychiku. Dokázali jsme otočit zápas i s takovým soupeřem, jako jsou Vítkovice.
Hned v úvodu jste si získal fanoušky, kteří vyvolávali vaše jméno. To se hned lépe chytá, že?
Přesně tak. Ani jsem nečekal, že hned v prvním zápase něco takového vypukne. Jsem za to moc rád a vděčný. Věřím, že budu uspokojovat fanoušky i v dalších zápasech a hlavně v sezoně. Je důležité, že nás lidé podporovali a že přišli i v takovém počtu. Venku je pěkně asi 500 stupňů a oni přišli na hokej. Asi se přišli zchladit (smích).
Jak vůbec takové vedro na ledě snášíte?
To bylo strašné. V půlce zápasu jsem chvilkama nevěděl, kde jsem. Zápas fyzicky je těžký, ale nesebere vám to tolik sil jako to teplo.
Vysoké teploty se určitě projevily i na kvalitě ledu.
Naši ledaři dělají, co můžou, ale bohužel i na stadionu je přes dvacet stupňů a taje. Led je měkký a my těžší se do toho boříme (smích). Podmínky jsou pro všechny stejné. Tyhle zápasy na úvod přípravy jsou vždycky stejné.
Jak se jako nový brankář olomouckého týmu sehráváte s novými spoluhráči?
Už při tréninku nacvičujeme určité herní situace. Záleží hlavně na komunikaci, abychom si na sebe zvykli. Často vyjíždím z brány a snažím se hrát hokejkou. Máme na to ještě osm přáteláků, abychom si na sebe zvykli. Myslím si, že to bude v pohodě.
