Klapalo jim to náramně, Kohouty táhli. Pevné vazby ale krátce po předčasně ukončené sezony dostaly nenávratnou trhlinu, Pavel Musil už dře v Plzni.

„Nahec už říkal, že si ho někde v rohu najde a shodí rukavice, tak uvidíme. Možná mu ten odchod vrátí,“ žertuje 33letý Klimek.

Suchá příprava se vám pomalu blíží ke konci. Jak ji hodnotíte?

Byla jiná. Byli jsme rozdělení po sedmi nebo osmi lidech na malé skupiny, takže to bylo takové individuálnější. Tréninky nebyly úplně dlouhé, vždycky tak do hodiny a půl. Namísto kvantity jsme podle mě přidali kvalitu. Bylo to i náročné, ale bylo tam dost kompenzačních prvků, které Kuba (Jarolím, pozn. red.), náš nový kondiční a fyzio v jednom, vymyslel. Mně se ta příprava moc líbila.

Co nejvíc?

Dělali jsme hodně cviků s gumami, dost jsme se zaměřili na kyčle a na trup. Šlo tedy o kompenzační cviky, které v těch minulých přípravách nebyly tolik obsáhlé. Teď se k tomu přistoupilo hlavně proto, abychom se vyhnuli většímu počtu zranění. Bylo toho dost, ale doufám, že to splnilo účel a zranění bude méně.

Teď už se těšíte na led?

Těšíme… ale ten červenec a srpen na ledě, než začne zápasové přípravné období, je pro mě osobně nejtěžší. Ještě těžší než ta suchá příprava. Je vedro, hodně se toho nabruslí, hodně se jedou objemy.

Takže vlastně není na co se těšit?

Asi tak no (směje se). Pro mě je ten první měsíc na ledě asi nejneoblíbenější část sezony. Na ledě jsme po pěti měsících, půl roce, tělo si odvykne, než se otlačí nové brusle…

Vám se během minulé sezony povedlo zaznamenat 28 bodů. Nasadil jste si vysokou laťku?

Nějaký závazek pro další sezonu na sobě necítím, i když člověk má samozřejmě nějakou představu, jak by chtěl hrát. Tím si na sebe dělá ten tlak znovu a znovu, takže na tom, s čím já jdu do sezony, se nic nemění. Jsem rád, že se nám to po stránce individuální i týmové povedlo. Je jen škoda, že jsme to nemohli dokončit nějakým úspěchem. To už je ale minulost a teď koukáme dopředu. Doufáme, že tu novou sezonu rozjedeme dobře.

První rok v Olomouci vám sedl, že?

To každopádně, splnilo to, co jsem očekával. Plus jsme si sedli jako lajna s Nahecem (Lukáš Nahodil, pozn. red.) a Muskou (Pavlem Musilem, pozn. red.), to byl takový bonus. Šlo nám to, hokej nás bavil. Když se mě někdo ptá, jak se po prvním roce v Olomouci cítím, tak říkám, že jsem tady maximálně spokojený. Jak po stránce týmové, co se týká kabiny, tak po stránce herní, která nám vyšla. Doufám, že v tom budeme pokračovat.

Všechno ale nebylo hned. I vám osobně zpočátku skákaly kanadské body pomalu.

Ze začátku se podle mě celkově hledala sestava, čekalo se, jak se to celé vykrystalizuje. Bylo tam dost změn, pomalu se to skládalo. Myslím si, že začátek od nás ani týmově nebyl takový, že by se nám hned dařilo. Muselo si to asi trošku sednout, i já jsem se musel rozkoukat. Pak se to zaběhlo a bylo to v pořádku.

Bude vaše lajna fungovat i bez Pavla Musila?

Samozřejmě v to doufáme. Je škoda, že odešel, ale my věříme, že trenéři tam k nám někoho najdou a že aspoň zachovají tu naši vazbu s Nahecem. Snad si tam k nám někdo třetí sedne. Každá sezona je ale jiná. Dva zápasy se nepovedou a všechno může být úplně jinak, celé se to rozkope. Byl bych rád, kdybychom spolu dál hráli a našel by se k nám někdo třetí. Nějak na to ale nespoléhám. Zkušenosti z kariéry mi totiž už víckrát ukázaly, že když jsem měl s někým hrát, tak to nakonec bylo úplně jinak (směje se). Uvidíme, co sezona přinese.

Musil je rychlý bruslař. Vidíte mezi spoluhráči někoho, kdo by ho těmito aspekty mohl vedle vás nahradit?

Popravdě nevím, jaký mají trenéři záměr. S kým by nás dali dohromady… Z Brna ale přišel Kučis (Lukáš Kucsera, pozn. red.), taky pravák a takový rychlostní typ s dobrou střelou. Jestli ho ale trenéři dají k nám, nebo někam jinam, to se asi necháme všichni překvapit.

Přemlouvali jste Pavla Musila, ať zůstane?

Jo, obzvlášť Nahec, ten do něho šil pořád. A ještě doteď (směje se). Proč odešel a tak dále, ale spíš tak ze srandy ho tak hecuje. Měl své důvody, které jsme pochopili. Dobírali jsme si ho jen z legrace.

Na vzájemný souboj se určitě těšíte.

Nahec už říkal, že si ho někde v rohu najde a shodí rukavice, tak uvidíme. Možná mu ten odchod vrátí (rozesměje se).