Bylo hodně náročné hrát v třicetistupňovém vedru?
Lukáš GalvasNo, je pravda, že v takovém počasí se nehraje běžně, ale člověk se s tím musí vypořádat. Led byl špatný, puk odskakoval, ale bylo to stejné pro obě strany. Útočníci od nás někdy nedostali pořádný puk, ale na první zápas to myslím nebylo tak strašné.

Neupletl jste si tím gólem při debutu na sebe trochu bič?
(úsměv) Snad ne! Bylo tam dobře vyhrané buly, já jsem se to snažil vystřelit ve směru dráhy toho najíždějícího hráče. Pak někdo clonil před bránou a propadlo to tam.

Objevoval jste se na modré čáře na přesilovkách, na což jste v Třinci nebyl zvyklý. Novinka?
Přesilovky teď necvičíme, zatím na to nebyl čas. Zatím je to spíš takový bruslící dril, uvidíme, jaké varianty pak trenéři vymyslí.

Jak se vám hrálo ve dvojici s Tomášem Houdkem?
Byli jsme spolu v mančaftu už ve Zlíně, ale nevím, jestli jsme nějaký zápas hráli vedle sebe. Na tréninku jsme ale něco spolu dělali, tak trošku víme, co od sebe čekat.

Už pár týdnů jste v jedné kabině se synem Jakubem. Zvykl jste si?
Já se soustředím na sebe a chodím na tréninky, abych svou hrou pomohl týmu. Doufám, že on to bude dělat taky, abychom odbourali takovou myšlenku, že jsme my dva a pak je zbytek mančaftu. To ne. Jsme tu od toho, abychom se poctivě připravili na sezonu.

Ale z toho, že jej draftovalo Chicago, jste radost měl, ne?
Určitě mě to potěšilo, ale je to taková kapka v oceánu. Musí na sobě pořád pracovat, to nikdy nekončí. Teď se potřebuje dostat stabilně do extraligy a vytlačit ze sestavy takové staříky, jako jsem já. Potom může pokračovat dál.

Přišlo se na vás podívat patnáct stovek fanoušků, což se asi v takovém počasí nečekalo…
Čekal jsem spíš, že půjdou na koupaliště (smích). Chtěl bych fanouškům poděkovat, že přišli. Patří jim dík za to, že nás podpořili. Super!