I letos musel opustit střídačku juniorky, aby se mohl věnovat v kritickém stavu skomírajícímu dorostu. Dorost Kohoutů totiž začal extraligovou sezonu bídně, pevně se usadil na dno tabulky. Ale pod Přecechtělem takřka zázračně nabírá dech. Z posledních čtyř zápasů si připsal plný počet bodů. „Byla to má pracovní povinnost,“ říká v rozhovoru pro Deník.

Rozhovor


* Dorostence jste naučil zase vyhrávat a vlastně teď zjišťují, že na extraligu mají, souhlasíte?

(smích) No, určitě. Zvedne se jim sebevědomí, ale našim úkolem je tady tu soutěž zachránit, a to ještě zdaleka není u konce. Jak to tak pozoruji, jednoduché to nebude. Čeká nás ještě hodně práce.

* K dorostu jste byl převelen na zhruba měsíční období. Nebude to ale spíše práce do konce sezony?

Tohle je spíš otázka na pana Dopitu a pana Fürsta (jednatel a generální manažer HC Olomouc, pozn. redakce), ti rozhodují o tom, kam půjdou jací trenéři. Samozřejmě v plánu, tedy podle úvodní dohody bylo, že to zkusíme. On asi nikdo nepočítal s tím, že se to otočí a mančaft takto rozjede. Zatím jsme se dál o tom nebavili. Teď je před námi ještě dvojkolo, pak následuje čtrnáct dní pauza. Tak možná, že se to vyřeší nějakým způsobem během té pauzy. Zatím nic nevím, zatím zůstávám.

* Takže se dá říct, že je to na dobu neurčitou?


Hm,asi tak.

* U juniorky za vás zaskakuje asistent Žáček, ale vy i s ní nadále pracujete. Jde to časově skloubit?

Jsem šéf SCM, což je dorost a juniorka. Svým způsobem pomáhám juniorům, ale teď je tam pan Žáček s panem Verlíkem. Já jsem zůstal u dorostu, takže do juniorky, co se týče trénování a rozhodování, se nezapojuji.

* Takže oba týmy při zápasech nekoučujete?

To nejde. Myse potkáváme. Časově to nevychází.

* Na čem jste musel především u dorostu zapracovat?


Nadefenzivě. To je základ. Kluci si už zvykají na herní styl. Ale také jsem musel hledat hráče, kteří nás doplní tak, abychom byli schopni hrát extraligu.

* Na lavičce juniorky jste byl úspěšný, berete práci u dorostu jako výzvu? Přece jen jste přebíral tým na posledním místě v dost bezvýchodné situaci.

Tak svým způsobem to pro mě výzva byla, ale na druhou stranu nesu určitou zodpovědnost za vedení sportovního centra. Nebyla to jen výzva, ale také pracovní povinnost s touto situací něco udělat. Ale já nechci mluvit o tom, že je to hotová věc, protože jak jsme to otočili, tak se to může zase otočit zpátky. Byl bych nerad, kdyby k tomu došlo. Říkám, musíme pracovat dál. Odstup tam není veliký, padají tři mužstva, takže to bude neustále na ostří nože.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika