Oba polské góly mu vstřelil stejný hráč, Čech Petr Lipina. „On tam tak jediný hrál hokej,“ pousmál se dobře naladěný miláček fanoušků Mory.

Rozhovor

Jak jste se cítil v prvním zápase po operaci?
Nebylo to nic moc, pomalu si ale začínám zvykat. Nejhorší je to po fyzické stránce. Jsem sice již čtrnáct dní na ledě, ale chybí mi tři týdny, kdy kluci nabírali právě tu fyzičku. A to teď musím dohnat sám.

Koleno vás nijak nelimituje?
Ne, já jsem spokojený. Nevrže mi tam po ránu, zatím jsem ještě nezaznamenal, že by to reagovalo na změny počasí. (smích) Opravdu doktoři odvedli výbornou práci.

Kdy se tedy dostanete do té optimální herní pohody?
Doufám, že dřív, než kolem Vánoc. (smích) Já si dávám extra tréninkové porce, takže věřím, že na začátek ligy to bude takové, aby si trenéři mohli vybrat, koho do branky postaví.

Těšil jste se hodně na led?
To určitě! Těšil jsem se moc, ale už dopředu jsem věděl, že to pro mě bude hodně dlouhý zápas. A také se to potvrdilo. Musím na sobě ještě hodně pracovat, abych se dostal na úroveň Dalibora Sedláře.

Dnes hrajete s Vítkovicemi. Berete zápasy Tipsport Cupu za běžná přípravná utkání?
Příprava to není, hraje se to jak mistrovský zápas. Je to tým z extraligy a každý se bude chtít vytáhnout. A navíc tam jde o body a je to příjemnější, než hrát takové zápasy jako v úterý proti Polákům.

V nové sezoně se již nebudete setkávat s týmy Prostějova a Šumperka. Divácky velice atraktivní duely tedy minimálně na rok zmizely. Nebudou vám chybět?
Určitě budou chybět oba dva. My jsme proti Šumperku nehráli moc dobře, hlavně venku. Na domácím ledě hráli vždycky výborně a my jsme se tam celkem trápili. Tyto zápasy chybět budou, protože byly vždycky hodně vyhecované, i ze strany diváků. Člověk se pak v takové atmosféře dostal do zápasu o něco víc a nechal se strhnout k lepšímu výkonu. Taková divácká kulisa je určitě důležitá pro každého hráče.

Sledujete bídnou situaci v Prostějově, kde jste pár zápasů odchytal?
Já jsem tam byl jen proto, abych si zachytal tři nebo čtyři zápasy. Pro mě to není nějaká srdeční záležitost. Občas se zajímám trochu o Vsetín. Ale já mám v hlavě hlavně Olomouc. Ať si Prostějov dělá, co chce, ať tam klidně bruslí na in-linech, to je jejich věc.

Pojďme tedy k Olomouci. Zdá se, že máte silnější tým než minulý rok. Odpovídají tomu i ambice?
Ambice jsou jasné: první místo, postoupit do extraligy a postavit nový zimní stadion. (opět se směje) Já myslím, že to má každý v hlavě, že by to tak mohlo být, ale hlavně chceme postoupit do play-off a tam se porvat o semifinále. Mužstvo je zřejmě silnější, ale hlavně máme obrovskou chuť obhájit to umístění, kterého jsme dosáhli minulý rok.

Mluví se v HC Olomouc o tom, jestli by v případě postupu bylo možné ihned nejvyšší soutěž hrát?
Nechci v žádném případě říkat, že by extraliga nebyla v našich silách, ale po tom, co jsem viděl zápasy s Kometou Brno, která se netají postupovými ambicemi, tak vím, že budou opět rozhodovat maličkosti a momentální herní pohoda. A dále mají velké ambice Ústí a Chomutov. My budeme hrát zápas od zápasu a především chceme hrát dobrý hokej, který přiláká diváky na stadion. Jinak než dobrými výsledky je do tohoto chrámu nedostaneme. (stále se směje)