Šikovný rodák z Nového Jičína v přípravě vydělal na zranění ostatních útočníků, ale to nic neubírá na tom, že prostor dostává zaslouženě. Gólová odměna za aktivní herní projev konečně při-šla v domácím klání proti Trenčínu (4:0).

„Je to úleva. Dostal jsem parádní přihrávku, moc mě těší, že to tam konečně spadlo. Šancí jsem měl dost už předtím, možná mi chyběla v zakončení větší soustředěnost. Měl bych to proměňovat, jsem ale rád, že už jsem to prolomil,“ oddechl si Matiaško.

Na začátku přípravy byl velkou neznámou, v Olomouci doteď nepůsobil. Poslední dvě sezony hrál za Vsetín v nejvyšší soutěži staršího dorostu. Potenciál každopádně má, dokládá to jeho 69 bodů, které v minulém ročníku extraligy staršího dorostu nasbíral ve 40 zápasech. V celé soutěži měli víc bodů už jen čtyři hráči.

Jít ke Kohoutům se mu jevilo jako další dobrý krok v jeho hokejovém růstu.

„Už jsme s Olomoucí komunikovali dříve. Letos jsem čekal, jestli budu vybraný v draftu CHL (zámořská juniorská soutěž, pozn. red.), nebo ne. Nakonec jsem nebyl, takže to dopadlo tady. Jsem rád, že tady jsem, užívám si každý trénink a každý zápas,“ ujišťuje Matiaško.

I když navzdory svým neostýchavým výkonům zatím příliš mnoho bodů nenasbíral, každá zkušenost s dospělými hráči ho posouvá kupředu.

„Je to strašně super příležitost, že mě trenéři dávají jak na tréninky, tak i do zápasů. I když vím, že je to i kvůli zraněním, která někteří kluci mají. Za to, že ale pořád můžu pokračovat s áčkem, jsem ale opravdu rád,“ zdůraznil mladík, který v přípravě nejčastěji nastupoval ve čtvrtém útoku.

S olomouckým áčkem absolvuje přípravu od prvních tréninků na ledě, což ho pohání. Před nadcházející sezonou má totiž v hlavě velký cíl. „Chtěl bych se probojovat do áčka. Bude to strašně těžké, ale není to nemožné,“ uvědomuje si.

Pořád se s ním počítá spíše pro juniorský tým, pro potřeby prvního týmu by měl fungovat jako záložní síla. Ale vzhledem k tomu, že se marodka Kohoutů v útočných řadách ani krátce před startem nového extraligového ročníku nijak závratně nečistí, není vyloučené, že se Matiaško své extraligové premiéry dočká dřív, než si sám přeje.

VÝTKY TRENÉRŮ I RADY ZKUŠENÝCH

Je každopádně znát, že jde o mladého hráče, který se potřebuje návykům z dospělého hokeje teprve přizpůsobit.

„Určitě je to náročnější silově, ti chlapi jsou daleko silnější. Tady je to hodně o taktice, v mládeži tolik ne. A rozdíl je i v rychlosti,“ srovnává Matiaško. O tom, že ne všechno dělá dobře, ví i od trenérů.

Výtek si ale cení.

„Trenéři mě pochválí, ale vytknou mi, co dělám špatně. Jsem za to rád, protože každá negativní zpráva je pro mě super. Aspoň vím, na čem mám pracovat a na co si dávat víc pozor,“ dodává.

Rady a inspiraci čerpá i od zkušenějších hráčů.

„Je tu třeba Zbyňa Irgl, to je opravdu velká osobnost. Ale já se snažím pochytit od každého něco. Sleduju kluky, všichni jsou fajn a mají něco do sebe. Pamatuju si, když jsem je sbíral na kartičkách, a teď jsem s nimi v mančaftu. Je to takový malý splněný sen,“ usmívá se.

Vyjde mu v Olomouci i sen o extralize? Poprvé se mu možná rozsvítí oči radostí už v pátek 14. září, kdy Hanáky v letošní soutěžní premiéře čeká na domácím ledě zápas s Karlovými Vary.

Zdeněk Moták o Matiaškovi:
„Je skvělé, že se dokáže dostat do šance, že je schopný na této úrovni hrát, ale samozřejmě musí pořád přemýšlet nad tím, co zlepšit. Lépe bruslit, lépe přihrát, lépe zakončit, že nesmí ztrácet kotouče na modré čáře a tak dále. Sleduju ho v zápasech i na tréninku a vidím, že má nedostatky. Pro nás je každopádně dobře, že máme v záloze hráče, který může být schopný nám pomoct i v lize. Své kvality každopádně musí potvrdit ve své kategorii, tam musí být vůdčím typem, který to potáhne.“

Autor: DAVID JAHODA