Z ostrých soubojů s hokejovým forvardem, který načne na Hané už třetí sezonu, odcházeli protihráči častokrát pořádně otlučení. V minulé základní části rozdal Petr Strapáč 64 hitů, nikdo z hráčů HC Olomouc nezametal se soupeři tak často. Navzdory svému tvrdému hernímu stylu ale rodáka z Ostravy jeho tělo poslouchá.

„Jsem rád, že zatím držím. Věřím, že konečně odehraju všechny zápasy,“ říká s nadějí.

Ne vždy totiž byla jeho lékařská zpráva čistá jako studánka. Například v ročníku 2014/15 mu zdravotní potíže dovolily nastoupit jen k pouhým osmi zápasům.

„Je pravda, že ve Vítkovicích jsem toho měl docela dost. Když se na to ale zpět-ně podívám, byla to pokaždé nějaká nešťastná zranění. Často to bylo takové náhodné a nezaviněné. Do soubojů se snažím jít vždycky připravený, když vás ale trefí puk a zlomí vám prst, neuděláte s tím nic,“ konstatuje Strapáč, který kompletní porci zápasů v extralize ještě neodehrál. Nejvíc jich bylo 51, a to ještě v dresu Vítkovic v sezoně 2011/12.

Ani v Olomouci to nebylo zatím úplně bez bolístek, naštěstí to ale nikdy nebylo nic extra vážného.

„Jsem rád, že se mi zranění vyhýbala. Na druhou stranu jsem měl dvakrát zánět průdušek a antibiotika,“ prozradil.
Zejména ve vyřazovací části potřebujete mít hráče jako je on.

Americký vagón Ryan Hollweg, se kterým Strapáč ve třetím zápase čtvrtfinále s Plzní rozbil plexisklo, by mohl vyprávět. Když pak přidá nadstavbu v podobě branek a asistencí, jde to k duhu.

Šest bodů v sedmi zápasech play-off mluvilo za vše.

MĚL BYCH BODOVAT VÍC

„Play-off mi celkem vyšlo, ale obecně bych měl bodovat víc,“ uvědomuje si. V prvním ročníku za Moru zaznamenal zajímavou statistiku 12 gólů a žádné přihrávky, v minulé základní části měl shodně po osmi trefách a osmi asistencích. I když si nechce stanovovat žádné cifry, ví, že by měl postoupit ještě o stupínek výš.

„Mám věk i pozici na to být tahounem. A zřejmě bych jím i být měl. Když se podíváte do Ameriky, tam kluci už ve dvaceti letech táhnou tým, trochu se to posouvá,“ srovnává hokejista, kterému bude krátce po startu nového extraligového ročníku 29 let.

Nejen v minulé sezoně pod vedením trenéra Zdeňka Venery střídal pozice. Více času v kariéře sice strávil na křídle, zvyknout si ale musel i na roli ve středu útoku.

Co mu tedy sedí víc? „Asi můžu hrát cokoliv, ale obecně je lepší, když jeden post hrajete déle,“ uvedl a dodal: „Myslím, že na centru mi to docela sedělo. Se Zbyňou Irglem nám to šlo, na konci jsme pak hráli i s Vildou Burianem. Uvidíme, co vymyslí trenéři teď, určitě bych se ale nebránil tomu, kdybychom takhle začali,“ vyhlíží blížící se přípravné mače.

IRGL JE VELKÁ OSOBNOST

Irglovo setrvání v klubu kvituje stejně jako všichni ostatní na olomouckém zimáku.

„V týmu je velkou osobností. Je to hráč, který má obrovské zkušenosti ze zahraničí, naši extraligu hraje už taky dlouho. Takový hráč by byl prospěšný v každém týmu. Je jenom dobře, že zůstal,“ uznale přikyvuje Strapáč.

Olomouc dlouhodobou a postupnou prací navyšuje své extraligové krédo, a Irgl může k této snaze jen a jen přispět. Od doby, co se v dresu Mory objevil Pavel Patera, Kohouti zvučnější jméno neměli. Pomůže jeho přítomnost přimět ostatní celky nejvyšší soutěže k většímu respektu (o němž často mluvíval již zmíněný kouč Venera) směrem k Olomouci?

„Je pravda, že Olomouc je některými podceňovaná, ale nejspíš je to tím, že není v extralize tak dlouho, aby se s ní víc počítalo. Na druhou stranu, pro nás je to jen dobře. Ať si nás berou, jak chtějí. Myslím, že už vloni jsme ukázali, že se s námi počítat musí. Budu rád, když na to navážeme a budeme hrát minimálně tak dobře jako vloni,“ nevadí Strapáčovi role outsidera.

Kam až to tedy může Olomouc dotáhnout tentokrát? „Čtvrtfinále je taková meta, kterou chce každý splnit. Na to něco odhadovat je ale podle mě ještě brzy. Zažil jsem sezonu ve Vítkovicích, kdy se v přípravě snad ani jednou neprohrálo, jenže se pak nastoupilo k ostrým zápasům a prohrával se jeden zápas za druhým,“ vytáhl Strapáč z paměti neblahou vzpomínku.

„Důležité je dobře začít, nabrat sebevědomí. Když máte zpočátku nahrané nějaké body, hraje se vám vždycky lépe. Nemusíte se ohlížet na to, že zrovna teď musíte skórovat,“ doplnil.

Od návratu do extraligy se Hanákům podařilo do čtvrtfinále nahlédnout dvakrát. V obou případech padli s Plzní 1:4 na zápasy.

Na tom, aby byla nadcházející sezona ještě delší než ta minulá, pracují Kohouti už několik týdnů. Jak jim to půjde na ledě, naznačí přípravné zápasy.

První je na programu už tento čtvrtek od 17 hodin, kdy do Olomouce dorazí účastník KHL Slovan Bratislava.

Autor: DAVID JAHODA