Kouč Zdeněk Moták zároveň věří, že jeho zraněními zmítané mužstvo přivítá v sestavě nějaké navrátilce.

V neděli jste ukončili sérii proher. Pracovalo se v týdnu lépe?
Určitě v lepší náladě, každé body jsou důležité, obrovsky si vážíme toho, že jsme z ledu Litvínova odvezli tři body. Takže lehká úleva tam je, ale jak to říkám pokaždé, my zase musíme dělat dál.

O výhru jste se ale nakonec trochu obávali, že?
Deset minut před koncem vedeme 4:1, pak dostaneme hloupý gól v oslabení. Ale ještě větší problém byla ta branka v naší přesilové hře, kde došlo k nějakému informačnímu šumu v komunikaci, která nám tam nezafungovala. Báli jsme se o výsledek. Máte pět proher za sebou a najednou si můžete jít pro výhru, takže máte určitou obavu, nebo lehký strach. Ale prostě ti, co jdou v tu chvíli na led, se na to musí připravit tak, aby to odehráli s nasazením života.

Co udělat, aby z toho nebyl jen jeden záblesk?
Práce, práce, o ničem jiném to není. U nás zvlášť. Máme těch zraněných spoustu, od pátku je pryč i Ostříž (David Ostřížek, pozn. red.). Jsou to problémy, se kterými se potýkáme. Měli jsme v neděli čtvrtou lajnu, kde hrál obránce Tomáš Valenta, Matěj Kořenek a Peky (Matěj Pekr, pozn. red.) a nevedli si vůbec špatně. Ne že bych byl překvapený, ale vedli si opravdu dobře. A za to zaslouží dík. Podali jsme obrovsky týmový výkon.

Na ledě s vámi byli v minulých zápasech absentující Petr Strapáč, Jan Knotek, Tobiáš Handl už hrál i za juniorku. Je možné, že se někdo bude v sestavě proti Spartě?
Je to možné (zdůrazňuje slovo možné, pozn. red.), samozřejmě to ale nechceme zakřiknout. Ti kluci se léčí, rehabilitují, už by chtěli naskočit a hrát. Pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí, určitě jejich služby využijeme. Pakliže ne, budeme se snažit ta zranění doléčit. Je toho ale opravdu hodně…

Už s vámi netrénoval Matěj Pekr. Šlo v jeho případě zatím jen o tu dvouzápasovou výpomoc?
Přesně tak, dál se zatím nedíváme. Byli bychom rádi, kdybychom si pomohli vlastními silami.

Dala vám herní a výsledková krize o týmu nějakou informaci?
Problém byl, že více méně ani jeden ten zápas jsme nehráli kompletní. Pořád nám někdo chyběl. Ať to byli dva tři, nebo čtyři hráči, z toho pak rezultoval v neděli i ten čtvrtý útok, který ale, jak jsem zmiňoval, si vedl velice dobře. Prostě ale nemáme sílu toho útoku, potřebujeme dávat více branek. Když budeme dávat více branek, mužstvo se uklidní a bude podávat lepší výkony. Vidím to tak, že jsme hráli vyrovnané zápasy, ať už to bylo Brno, Hradec nebo Plzeň, ale neměli jsme tu správnou koncovku ke vstřelení branek. Soupeř ji měl, stačily mu tři, nebo i dvě trefy, aby vyhrál. Vloni jsme často vyhrávali pro nás populárním výsledkem 3:2. Teď sice taky nedostáváme moc branek, v čem, doufám, budeme pokračovat, potřebujeme však střílet branky, to je pro nás alfa a omega.

Pořád pracujete na koncovce. Před pár týdny jste říkal, že hráči na tréninku za neproměněné šance klikují, ve středu jste přidali i kotouly.
To jim dával Honza (Tomajko, pozn. red.), takže to nevím (směje se). No, co na to říct… vždycky se snažíme to nějak ozvláštnit. Teď speciálně, kdy nemáme střeleckou pohodu, a to více méně dlouhodobě, protože těch zápasů s žádnou, nebo jen jednou vstřelenou brankou bylo hodně. Až teď jsme se urvali v Litvínově. Potřebujeme, aby to pokračovalo, aby ti střelci to vzali na sebe a chtěli góly dávat. Ty kliky a kotouly jsou spíš takové zpestření. Aby hráči věděli, že když to nedali, tak je čeká nějaký lehký trestík. Je to spíš takový žert než velký trest.

Před sezonou jste říkal, že vaším cílem je bavit diváky…
No, to se samozřejmě nedaří…(vstoupí do otázky, pozn. red.)

Teď máte doma dva zápasy, v pátek navíc proti Spartě, což je atraktivní soupeř. Je to ideální možnost, jak je zase hokejem pobavit?
Samozřejmě. Ale jak říkám, opravdu bude záležet, jakou budeme mít sílu. Jestli budeme hrát alespoň trochu v nějakém lepším složení, které by nám dovolilo vytvořit si tlak na soupeře, hrát u něj v pásmu, držet kotouč a tak dále. To jsou věci, ve kterých potřebujeme být silnější. Nebudu se vymlouvat nikdy na nic, budou hrát ti, co jsou, ale potřebujeme mít do útoku větší sílu.