Návrat do známého prostředí vyšel Petru Kolouchovi prostě parádně.

„Jenže za to si nic nekoupím,“ štvalo ho. Kohouti si totiž navzdory šesti vstřeleným gólům odvezli z Ostravy jen bod za prohru 6:7 po nájezdech.

„Byl to takový hurá hokej z obou stran, strašně moc chyb, pro nás s nešťastným koncem. Můžeme si říkat, že jsme dali šest gólů na venkovním hřišti, ale dostali jsme jich sedm a to je hrůza. Počítají se body a ty nám chybí,“ štvalo nejlepšího Hanáka zápasu.

NA ČTYŘI GÓLY JSME JIM SAMI NAHRÁLI

Byl to právě on, kdo odšpuntoval gólovou rošádu. Brankáře Patrika Bartošáka překonal z první vážnější šance.

„Začali jsme parádně, hned ve druhé minutě jsme dali gól. Co se stalo potom… ty hrubky, nevím, co k tomu říct. Na první čtyři góly jsme jim sami nahráli, a to se stávat nemůže,“ vracel se k chybám, které nakonec Olomouc stály větší bodový zisk.

„Nemělo by se to opakovat, hlavně v takové fázi sezony. Měli bychom se zaměřit spíše na obranu a ne hrát takový hokej nahoru dolů,“ dodal Kolouch.

I když Mora v divoké předehrávce 44. kola třikrát vedla, nakonec mohla odjet úplně s prázdnou.

„Asi jsme všichni cítili, že po tom průběhu bychom mohli brát všechny tři body. Na druhou stranu Vítkovice dvě minuty před koncem využily přesilovku. Zaplaťpánbůh že jsme vyrovnali, z toho pohledu je bod zlatý. Ale celkově panuje nespokojenost,“ mračil se šikovný centr.

SELHÁNÍ V PŘESILOVCE 5 NA 3

Kohouti mohli Vítkovicím v polovině střetnutí odskočit do dvougólového vedení. Pět před koncem druhé třetiny dostali možnost zahrávat přesilovku pět na tři po dobu celých dvou minut. Ale selhali.

„Je to jeden z momentů, který rozhodoval. Kdo nepromění přesilovku dvě minuty pět na tři, nemůže vyhrát, a to se potvrdilo,“ konstatoval známou hokejovou frázi.

I když byl 27letý hokejista po konci zápasu plný spíše negativních pocitů, šlo pro něj o speciální zápas.

V Ostravar Aréně, které mohl dlouhá léta říkat „domácí“, nastoupil premiérově jako soupeř. První vzájemné utkání v Ostravě totiž kvůli zranění vynechal.

„Hodně jsem se na to těšil a byl jsem namotivovaný. Nějaké góly tam padly, ale výsledek přebíjí to nadšení. Bohužel,“ nemohl být spokojený navzdory svému nejlepšímu výkonu za Olomouc.

SOUHRA EXVÍTKOVICKÉ LETKY

V souvislosti s Kolouchem a Vítkovicemi se dá najít víc spojitostí.

Zaprvé: Když se Kolouch vracel po dlouhotrvajícím zranění, nastoupil v Olomouci právě proti Vítkovicím.

Zadruhé: Ve středu proti svému mateřskému celku zlomil gólový půst trvající (velkou měrou kvůli zdravotním potížím) od 16. září, tedy od druhého kola soutěže.

A zatřetí: Třešnička. Svůj čtyřbodový večer v důvěrně známém prostředí obstaral po boku dalších dvou vítkovických odchovanců – Petra Strapáče a Zbyňka Irgla.

„Pro ně dva už to není nic extra speciálního, oni proti Vítkovicím odehráli už spoustu zápasů,“ vžil se do role svých spoluhráčů. Nová podoba druhého útoku v ose s ním se mu každopádně zamlouvala. „Byl jsem rád, že nás dali dohromady, sedíme si. Uvidíme, jak to půjde dále,“ uvedl.

V PÁTEK DO ZLÍNA

Hvězdičku a podtržítko ke svému výkonu, který už tak byl na jedničku, mohl přidat v nájezdech. Právě před jeho exekucí ale domácí trenéři povolali zpět do akce Bartošáka, který po třetím gólu střídal. Z vítkovického pohledu nakonec vyvedený tah.

„Bartez (Patrik Bartošák, pozn. red) má nájezdy asi o něco lepší, tak ho tam poslali a vyplatilo se jim to. Já jsem se na to nějak nedíval, věděl jsem, co bych asi udělal na Dolíka (Daniel Dolejš, pozn. red.). Zkusil jsem rychlou střelu mezi betony, ale on byl rychlejší,“ okomentoval svůj neproměněný nájezd.

Už v pátek jedou olomoučtí hokejisté do Zlína.

Podobná bodová exploze v podání Petra Koloucha by se Kohoutům ve velmi důležitém zápase hodila.