„To, jakou nám fanoušci vytvořili po zápase atmosféru, to bylo neuvěřitelné,“ řekl Petr Kolouch o euforii, když se hráči a fanoušci dozvěděli výsledek z Liberce, který urval pro Moru klíčové vítězství nad Vítkovicemi.

Máte jistý postup do čtvrtfinále. To je nad očekávání, ne?

Asi jo. Předsezonní cíl byl dostat se minimálně do předkola, co je navíc, je jenom plus. Nemyslím si ale, že by to byla náhoda. Hrajeme jeden za druhého, proto jsme tam, kde jsme.

Do Chomutova už můžete jet s klidem, že?

Určitě to vítáme. Navíc si budeme moct před čtvrtfinále odpočinout a vyléčit nějaké bolístky, které máme. Není jich málo. Z tohohle pohledu určitě dobře. A to, co nám tady po zápase vytvořili fanoušci za atmosféru, to bylo neuvěřitelné.

Proti Zlínu to byl to ale hodně vyrovnaný zápas, souhlasíte?
Máte pravdu, šlo o hodně. Ale přistoupili jsme k tomu zápasu se vší vážností, byl to takový play-off zápas. My jsme ho zvládli, takže jsme strašně rádi.

Soupeř vás po snížení na 3:1 zatlačil, bylo složité ustát ten nápor?
Byly tam pasáže, kdy jsme byli pod velkým tlakem, ale Honza Lukáš to skvěle vychytal. Jako již tradičně v posledních zápasech. Patří mu velký dík. Ale byla to práce všech hráčů. Zlín tam sice měl nějaký optický tlak, ale úplně nějaké vyložené šance to nebyly.

Když náhodou Lukáš něco neudržel, většinou jste dorážku měli. Byl to jeden z klíčů?
To je přesně to, na čem si zakládáme. Když to gólman neudrží, nebo to nezblokuje, tak to musíme mít a musíme to před ním čistit. Teď se nám to dařilo od začátku do konce.

Definitivní klid vám mohl dodat čtvrtý gól Aleše Jergla, který ale kvůli ofsajdu nakonec rozhodčí neuznali. Pak se seběhla velká mela.
No, bylo to dvě vteřiny po odpískání, tam nebylo co řešit. To nás nějak nerozhodilo.

Slyšeli jste hvizd?
Já osobně jsem ho slyšel, ale Alda (Jergl) mi říkal, že dokonce ani Káša (Libor Kašík) ho neslyšel, takže nebylo to tak, že by nechytal. Škoda, asi rozhodovaly centimetry u toho ofsajdu.

V minulém zápase vás tvrdě atakoval Zdeněk Okál. Nehledal jste ho na ledě pro případnou odvetu?
Nesoustředil jsem se na to. Kluci měli před zápasem nějaké narážky, ale nejsem ten typ, který by někoho hledal a mstil se.

Revanšoval jste se po svém – dal jste gól.
Určitě. Zvlášť, když to byl Zlín a minulý zápas proti nim byl pro mě takový nešťastný. Ale jinak nic speciálního.

Šikovně se vám povedlo puk tečovat. Docela umění, ne?
Štěstíčko. Na tréninku se snažím ty puky od beků trefovat, ale teď to bylo trochu štěstí. To k tomu ale patří a jsem za to rád.

V prvním útoku jste nahradil Jana Knotka. Jak se vám vedle rozjeté dvojice Aleš Jergl – David Ostřížek hrálo?
Abych řekl pravdu, tak ze začátku jsem z toho měl trochu respekt, protože kluci hrají v parádní formě a to jejich tempo je trochu větší (rozesměje se na vedle stojícího Aleše Jergla, pozn. red.). Každopádně jsem byl rád, že jsem si s nimi po dlouhé době zase zahrál a myslím, že nám to šlo.

Byl pro vás souboj na dálku s Vítkovicemi nějak speciálnější? Přece jenom jste jejich odchovanec a ještě vloni jste za ně hrál.
Jsem za to rád, že jsme před nimi skončili. Už před sezonou jsem v rozhovorech říkal, že nikde není psáno, že přesto, jaké mají Vítkovice zázemí a celkově podmínky, nemusí skončit za námi. Těší to.

Takže jste šel do lepšího…
Přesně tak (směje se).