Jak hodnotíte derby, ve kterém padlo devět branek?
Bylo to nahoru dolů, očima diváka se bylo na co koukat, ale se smutným koncem pro nás.

Pomohla hokeji i parádní atmosféra?
Oba tábory se přeřvávaly, to bylo super, kvůli tomu se hraje hokej. Asi jsme k tomu podle toho přistoupili, že to byl takový hokej a padalo hodně gólů.

Co se stalo v těch sedmi minutách druhé třetiny, kdy vám Kometa dala čtyři góly?
To byl takový kolaps. Od prvního střídání jsme nastoupili tak, jak kdybychom se báli vyhrávat nad Kometou. Úplně jsme přestali hrát naši hru a Kometa taky trošku přidala. Dopadlo to tak, že jsme dostali čtyři góly během pár minut.

Jak se vám povedlo do konce druhé třetiny dvougólové vzepětí a vyrovnání?
Řekli jsme si, že horší to už být nemůže. Bylo to strašné, byli jsme jak opaření a chvíli nám trvalo, než jsme to zas rozjezdili. Pomohl nám gól Jirky Ondruška. Nakopli jsme se a věřili jsme, že s tím ještě můžeme něco udělat.


Pomohlo i protočení sestavy?
Zřejmě jo, museli jsem s tím něco udělat. Nikdo nevěděl, co má hrát. Takže se do toho muselo sáhnout, abychom se zformovali a začali plnit ty úkoly co máme.

Vyrovnání jste zařídil skvělou tečí střely, která ani nešla na branku. Jak jste to zvládl?
Povedlo se (usmívá se). Důležité je, že ta střela letí směrem k bráně a od toho jsem tam, abych se tam snažil něco udělat.

Vypadá to, že vám začaly fungovat přesilové hry. Souhlasíte?
Nechci to zakřiknout, abychom pak zase nebyli marní (usmívá se). Ale myslím, že v složení, ve kterém na přesilovky chodíme, si vyhovíme a konečně víme, kde je kdo a občas dáme i gól.

Bylo těžké se soustředit na hokej ve sváteční den?
Abych pravdu řekl, vnímám ty vánoční dny a člověk se musí víc hecnout. Přece jen jde od těch pohádek a z toho klidu. V tomhle to bylo trochu těžší.