Bílí Tygři ho sice 40krát poškrábali, ale ani jednou nekousli.

Možná proto, že už je téměř tři týdny v chomoutu.

„Musím ženě poděkovat,“ smál se čerstvý ženáč po své první nule za olomoucký A- tým.

Přitom když se ráno probudil, počítal s tím, že bude popáté v řadě jen jistit záda jedničce Branislavu Konrádovi.

Jak chutná nula proti vedoucímu týmu soutěže?
Jsme rádi hlavně za body. Přece jenom hrajeme o play-off a myslím, že nám to dost pomohlo. Snad nás ty dvě výhry nakopnou a budeme v tom dál pokračovat.

Pro vás to byl první zápas v roli ženáče.
Je to tak. Kdybych věděl, že takhle budu chytat, tak se ožením asi dřív. Jsem za to rád. Musím ženě poděkovat. Doufám, že to tak půjde dál.

Navíc první nula za olomoucké áčko. Asi nemohla přijít v lepší čas, souhlasíte?
Jo jo. Třeba jich teď bude víc. Každopádně jsem za ni rád.

Dle zákroků to byla vaše nejtěžší šichta v sezoně. Bylo to tak i pocitově?
Pocitově ani ne, protože jsem byl docela v tempu. Měl jsem dost zákroků, které mě do něj dostaly. Docela mi to pomohlo, přece jenom jsem chytal asi po třech týdnech. Sám jsem nevěděl, co od toho čekat. Zaplaťpánbůh to tak vyšlo.



Chytal byste, i kdyby se Branislav Konrád nezranil?
Myslím si, že ne (usmívá se).

Nedělní prohra s Litvínovem vás nakopla? Výhra na Spartě, teď takový úlovek…
Uzdravili se někteří hráči, kteří předtím nehráli, což je pro tým taky důležité. S marodkou letos dost bojujeme. Musím říct, že všichni podali fakt super výkon. Proto jsme vyhráli.

Co bylo v zápase horší? Závary, nebo trestné střílení v první třetině?
Spíš ty závary, tam jsem kolikrát nevěděl, kde ten puk vyplave. Naštěstí mě to ale trefovalo. Nejhorší to bylo asi v závěru, ale tam jsme to dobře vyhazovali a Liberec z toho nakonec neměl skoro nic.

Nájezd byl ale taky důležitý moment. Čekal jste tohle Birnerovo zakončení?
Věřil jsem si na něj. My jsme spolu hrávali ve Lvu Praha, těch nájezdů se na mě najezdil docela dost.

Mělo k němu vůbec dojít?
Nevím, jestli měl být, nebo ne. Já jsem ležel na brankovišti, myslím, že tam se mnou byl Aleš Jergl, který to na poslední chvíli nějak vytáhl, ale pak jsem to neviděl. Jestli měl být, nebo ne, vám neřeknu. To se zjistí až podle videozáznamu.

Co zápas podle vás rozhodlo?
Myslím, že jsme dobře odbránili liberecké přesilovky. V tom jsou silní, ale my jsme si to pohlídali. Byl to klíč.

Proti Liberci jste v této sezoně už dvakrát chytal, dalo se těch zkušeností nějak využít?
Věděl jsem, že mají tlak do branky. Na to jsem se snažil být stále připravený. A pak ty jejich přesilovky… Ty jsem si pořád tak nějak promítal v hlavě. Věděl jsem, že jsou v nich silní. Snažil jsem se to celé hlídat.

Jak se zatím díváte na svou první sezonu po návratu do Olomouce? Vyvíjí se tak, jak jste chtěl?
Myslím si, že bych určitě mohl chytat lépe, ale celkově zatím asi jo. Jsem tu spokojený, mám tu zázemí rodinu. Jsem rád za to, že tu jsem. V některých zápasech jsem mohl předvádět lepší výkony, ale třeba si to šetřím na ten konec.