„Kuba má lehký handicap v zakončení, ve střele. Tak se na tom snažíme pracovat. Za měsíc jede na mistrovství světa a tak komplexnímu hráči, jakým už v tomto raném věku je, tohle trošku chybí. Snažíme se pro něj dělat maximum, aby to zlepšil,“ prohlásil kouč Mory.

Talentovaný bek se na Turnaji čtyř zemí hokejistů do 20 let v Hodoníně pyšnil kapitánským céčkem a připsal si i dva góly v zápase proti Rusku.

„Být kapitánem se mi líbilo, i když nevím, jestli bych to třeba vydržel celou sezonu,“ culil se Galvas, který se teď bude muset znovu přepnout z reprezentačního do extraligového módu.

Trénink s koučem Motákem jste si pořádně prodloužil. Je pilování střelby momentálně váš hlavní úkol?
Chci se samozřejmě zlepšovat ve všem, ale ve střelbě mám rezervy. Je tedy dobré, když s vámi třeba trenér zůstane po tréninku, jdete do toho naplno a chcete, aby záleželo na každé střele.

Píle se zjevně vyplácí, na turnaji reprezentačních dvacítek jste dvakrát skóroval.
Potěšilo mě to. Dva góly v jednom zápase? To fakt nevím, kdy se mi povedlo naposledy dát (usmívá se). Doufám, že v tom budu pokračovat a že se mi bude dařit tímhle způsobem pomáhat týmu v přesilových hrách.

Byly pro vás dva góly proti ruskému rivalovi něčím speciálním?
Rozhodně. I ta atmosféra zápasu byla jiná oproti těm ostatním utkáním. My jsme si řekli, ať to v přesilových hrách hlavně střílíme do brány, že tam útočníci budou chodit. Z toho se nám dařilo skórovat – buď to byl čistý průstřel s výbornou clonou, nebo to byla střela do betonu a následná dorážka. Byli jsme zkrátka a dobře tam, kde jsme měli být.

Přesto jste s Ruskem padli 5:6. Naopak vítězství nad Švédskem, které pro český tým přišlo po dlouhé době, se cení, že?
Je to tak. Každé vítězství na „repre“ úrovni je skvělé. Ten zápas jsme odehráli výborně, nevím sice, jestli Švédové neměli v sestavě víc mladých hráčů, ale ten tým byl určitě hodně kvalitní. My jsme je porazili naší jednoduchou hrou.

Na Turnaji čtyř zemí v Hodoníně jste byl tahounem českého týmu a ke dvěma gólům jste přidal i tři asistence. Byl jste spokojený po osobní stránce?
Vždycky to může být lepší, ale jsem spokojen, že se nám povedlo docela často využívat přesilovky. Bohužel to nevyšlo v tom druhém zápase (s Ruskem, pozn. red.), kdy jsme to nedotáhli do vítězného konce. Ve třetím zápase už jsme bruslili z posledního a Finové na tom byli opravdu dobře fyzicky. Po osobní stránce to potěší, ale není to důvod, abych přestal makat.

Jak jste se cítil s kapitánským céčkem?
Měl jsem tu čest být kapitánem týmu, což je super (usmívá se). Hodně si toho vážím a je to taková větší zodpovědnost vůči týmu i okolí. V té roli jsem si to užil, ale samozřejmě to není moje běžná role, ani sám nevím, jestli jsem vůbec už někdy kapitánem byl. Bylo to pro mě zase něco nového, což je vždycky dobré si vyzkoušet. Líbilo se mi to, i když nevím, jestli bych to třeba vydržel celou sezonu (směje se).

V čem ta role pro vás byla nejtěžší?
Když už se nám nedaří, tak se vždycky snažím pomoct týmu, vnést do toho nějaké emoce. Je to těžké a poslední zápas jsem už byl nechci říkat vyřvaný, ale prostě už jsem byl takový unavenější. Byly to ale tři zápasy ve třech dnech, takže unavený už byl asi každý.

Bere úloha kapitána více sil?
Někdy nemáte už sílu po střídání něco říct, ale víte, že třeba musíte kluky namotivovat nebo udělat něco, aby se střídačka probudila. Užíval jsem si to, ale není to úplně snadné.

Vy jste odehrál tři zápasy ve třech dnech, zatímco spoluhráči v Olomouci od minulé středy trénovali. Je to pro vás výhoda, či nevýhoda?
Myslím, že kluci tady měli obrovský dril (usmívá se). Jak jsem slyšel, neměli to vůbec jednoduché. Já jsem rád za ty zápasy, že jsem si je mohl zahrát, to je vždycky lepší než trénování. To by mě během „repre“ pauzy asi nebavilo, jsem vděčný, že můžu hrát tyhle zápasy, které mě posouvají dál.