„Příště musíme do zápasu vstoupit v úplně jiném rozpoložení a správně nastavení v hlavách,“ velí druhý nejproduktivnější hráč olomouckého týmu.

Ofenzivní snaha a herní převaha asi nevyváží tak špatný vstup zápasu, že?
Takhle doma nemůžeme začít. Dostat hned 0:3, to je strašně moc a je těžké to otáčet. Litvínov je v určité herní pohodě a mohli hrát v klidu v obraně. Tohle se nám nesmí stávat, je to špatné.

Proč vám to tak nevyšlo?
Nevím, nechápu to. Začali jsme špatně, hned byl protihráč sám před bránou a museli jsme to zachraňovat za cenu faulu. Pak už se to složitě dohání. Oni dobře vyklekávali naše střely, kterých jsme měli docela dost. Ale odražené puky jsme moc nezískavali a gólman jim taky chytal docela v pohodě.

Dva předcházející zápasy na domácím ledě pro vás byly asi příjemnější. Proti Chomutovu jste se radovali z gólu hned při prvním střídání…
No jasně, že se lépe začíná, když jsme v tlaku. A taky jsme to tak zase chtěli. Ale bohužel to vůbec nevyšlo. Pořád jsme byli u nás za bránou, oni po nás šli. Začátek byl takový všelijaký a pak už byla půlka zápasu a dívali jsme se po sobě, co se děje. Padesát minut jsme se tlačili do dobře zorganizované obrany. Proti obětavě hrajícímu soupeři to bylo těžké.

Byl velký rozdíl v tom, s jakou lehkostí skóroval Litvínov a jak jste se vy nadřeli na jediný gól?
To je právě ono. Nebyli jsme ze začátku důslední vůbec v ničem. Když mužstvo vede rychle 3:0, tak si to nějakým způsobem hlídá. Zvlášť, když se hraje venku. Doma se může tým ještě uspokojit a zvolnit, ale když je to venku, tak je každý pozorný až do konce zápasu.

Litvínov byl poslední. Potvrdil v Olomouci, že se zvedá?
Je to teď zase vyrovnané. Když se podívá člověk na tabulku, tak jsme jim zase dali šanci se k nám přiblížit. Ale malé odstupy jsou nahoru i dolů. Ještě to bude dlouho těžké a my se musíme poučit z takového zápasu.

Měl pro vás zápas alespoň nějaká pozitiva? Třeba Martin Falter nastoupil po delší době a za padesát minut neinkasoval.
Dostal se do hry, bylo pro něj dobré, že si něco chytil. Pozitivní bylo, že jsme to nevzdali. Chtěli jsme, bylo tam spoustu šancí, nějaká tyčka, to se prostě stane. Asi jsme za těch prvních deset minut ztratili štěstí a takhle to pokračovalo dál.

Vnímali jste pozitivní fandění diváků? Po prohře ocenili vaši snahu.
Skončili jsme gólem, tak možná to je potěšilo. Snažili se nás podporovat celý zápas, šlo vidět, že to nevzdali ani fanoušci. Snad do dalšího zápasu budeme vstupovat v úplně jiném rozpoložení a hlavně správně nachystaní v hlavách.

V čem bylo rozpoložení horší?
Možná jsme se trošku uspokojili a mysleli si, že to půjde samo. Nevím, sám v sobě hledám to vysvětlení, ale nenacházím.