Vylezl z trestné lavice, zpracoval puk a pelášil s ním do útočného pásma. Po přejetí modré čáry poslal puk do víka Kašíkovy branky. Najednou se na něj vrhli dva zlínští hráči.

Ve frenetickém moravském derby totiž na rozdíl od nich přeslech hvizd čárového sudího, který odpískal postavení mimo hru. Mimochodem chybě, jak později ukázaly opakované záběry.

„Bohužel jsem to neslyšel. Přijel pak za mnou Libor Kašík a říkal, že to taky neslyšel, takže jsme na tom byli oba stejně,“ přiznal útočník Aleš Jergl.

To ale běsnící dvojici Fořt – Nosek bylo v tu chvíli tak nějak jedno. „V té situaci jim asi nedokážete vysvětlit, že jste neslyšel písknutí. Takový je ale hokej, dopadlo to tak, jak to dopadlo,“ podotkl.

Z mely, do které se kromě brankářů zapojili všichni, co byli na ledě, nakonec jeho už tak zjizvená tvář žádný škrábanec neschytala. „Nějakou ráno jsem dostal, ale naštěstí to bylo do helmy, takže dobrý,“ usmíval se.

A měl proč. Veselo bylo na olomouckém zimáku už se závěrečnou sirénou. Vždyť vyhrát sedmkrát za sebou, to je něco!

Už jsme tam, už jsme tam!

Jen tak na okraj, Kohoutům se něco takového povedlo od návratu do extraligy podruhé – prvně v sezoně 2015/16 zkraje základní části.

Všichni ale čekali na konečný výsledek z Liberce, kde hrály sedmé Vítkovice. Mora potřebovala jejich prohru.

Když se najednou hladina decibelů na zimáku zvedla a vedoucí mužstva Jan Littner ukázal směrem k hráčům palec nahoru, spustili hráči s tribunami unisono – „Už jsme tam, už jsme tam.“

„Se Zbyňou Irglem jsme si říkali, že slavíme tak, jak kdybychom vyhráli titul,“ popisoval chvíle, kdy se Hanáci začali objímat.

„Dozvěděli jsme se, že to Vítkovice v Liberci neubojovaly, takže mohla propuknout radost,“ dodal.

O tom, jak se Ostravanům ve výběhu Bílých Tygrů daří, v průběhu zápasů neměli ani tušení.

„To vůbec, ani o přestávce. Mobily v šatně nemáme. Nikdo nám neříkal, jaké je skóre. Po zápase jsme se samozřejmě zeptali, ale během zápasu v žádném případě,“ kroutil hlavou štírek z první olomoucké letky.

Elitní útok byl jako vosa

V jejím centru tentokrát přivítali s Davidem Ostřížkem Petra Koloucha, který alternoval za zraněného Jana Knotka.

„Abych řekl pravdu, tak ze začátku jsem z toho měl trochu respekt, protože kluci hrají v parádní formě a to jejich tempo je trochu větší,“ hodil okem Petr Kolouch na Aleše Jergla, který už za sebou v tu dobu měl rozhovor do České televize a čekal na další dotazy.

I když je Kolouch úplně jiným typem hráče než kladivo Knotek, elitní útok Hanáků i s ním byl jako vosa, který je neustále připravená bodnout. Do Beranů píchla dvakrát.

„Všichni tři jsou techničtí hráči, vyhověli si. Bylo důležité, že si sedli, a řekli, co budou hrát, když Knoťar chybí. To bylo fajn,“ chválil trenér Zdeněk Moták členy nově složené první lajny.

Kolouch šikovnou tečí zvyšoval na 3:1, Jergl půl minuty před koncem první třetiny otevřel skóre.

„Ten první, nebo spíš ten jeden gól, co jsem dal… puk se postavil tak, že to pak Kášovi (Libor Kašík) projelo mezi nohama,“ komentoval svou 14. trefu v sezoně.

Musíme ukázat, že na play-off máme

Mohly být ale klidně další dvě. O té po odpískání už řeč byla, v závěru si to olomoucký větroplach mohl vynahradit.

„Do té prázdné… mohl jsem to trefit, netrefil jsem to. Pak mi ještě David Ostřížek říkal, že tam jel a mohl jsem mu to hodit do prázdné. Škoda, no. Ale hlavně, že jsme vyhráli za tři body,“ cenil si.

Díky nim se Mora dostala na metu 85 bodů. Vyrovnala tím svůj počin z již zmíněného ročníku 2015/16, kdy šla do čtvrtfinále dokonce z pátého místa.

To už teď získat nemůže, i kdyby Kometu v posledním kole bodově dotáhla. Vzájemné zápasy totiž hovoří pro obhájce titulu.

Ale co je komu v Olomouci po tom. Vždyť přímý postup do čtvrtfinále je úspěch jako blázen! Kohouti jedou nad plán.

„Určitě. Dá se říct, že s tím nikdo nepočítal,“ kývl. „Je super, že v šestce jsme. Teď se musíme na play-off připravit, abychom ukázali, že na to máme a že tam nejsme jen tak,“ doplnil odhodlaně.