„Když dostanete doma čtverku, je nálada v kabině pod psa. Jen tam sedíte a říkáte si, že jste ocas, že jste mohl hrát líp," hlesl osmadvacetile­tý bek.

Začátek utkání nebyl špatný. Co se potom stalo?
Je to těžké hodnotit. Zase jsme nedali gól… Šancí jsme měli pomálu, a když jsme nějakou měli, tak jsme ji nevyužili. Jsem z toho hodně zklamaný, Liberec je na dobré šňůře a zvládl to dobře takticky. Když nedáme gól, těžko uhrajeme nějaké body. Leda za stav 0:0, ale to je těžké…

Nicméně kromě slabé produktivity teď taky hodně branek inkasujete.
Samozřejmě, když dostanete dvakrát za sebou čtyřku, je to hodně. Nebyli jsme na to zvyklí. Říkali jsme si, že se musíme vrátit k tomu, co jsme hráli loni. Snažili jsme se od začátku bojovat, ale nás pak hrozně rozbije, když inkasujeme. Na 0:1 to ještě bylo oukej, odrazilo se to od brusle, takové góly padají. Ale druhá branka už nás zlomila, měli bychom se dostat víc do psychické pohody. Když nám soupeř odskočí, je po nás. Tak by to být nemělo.

Dokážete vysvětlit, co konkrétně je nyní ve vaší hře špatně?
Loni v naší hře bylo něco navíc, to nám teď chybí. Bylo by dobře, kdybychom to našli, a já doufám, že to bude co nejdřív. Čeká nás výjezd na dva venkovní zápasy a oba budou velmi těžké. Jsou to klišé, ale když se daří, jste v laufu, jde to. Loni jsme furt vyhrávali 2:1 nebo nějak o gól, všechno bylo super. Teď nás tady zlomí každý rozdílový gól a jsme bezzubí.

Právě ta nemohoucnost směrem dopředu fanouškům vadí ze všeho nejvíce…'
Mrzí mě to i kvůli lidem, kvůli všem, co tomu fandí. My to fakt neděláme naschvál, i když ten herní projev není ideální. Nálada v kabině je pod psa, po takovém zápase tam akorát sedíte a říkáte si, že jste ocas, že jste mohl hrát líp. Nejsme nadšení z těch posledních zápasů, ale zase když se tam složíme, nebude to dobré. Musíme furt hledat nějaké řešení, jak to změnit. Prohodit pětky, pobavit se o tom. Myslím, že by to chtělo ještě malinko víc se o to rvát, ale to je jen můj dojem.

Věříte, že se to něčím zlomí?
Věřím, co jiného mi taky zbývá? Doufám, že to lidi neodradí. Ty poslední pokřiky na nás by nemusely být úplně takové… Doufám, že jsou to praví fanoušci, a budou věřit, že přijde ta série, kdy se to zvedne, a zase se budeme rvát, jako to bylo loni. Nechci to zlehčovat, že o nic nejde, ale ještě není ani půlka soutěže. Kdyby se blížila čtvrtá čtvrtina a my byli na baráž, tak je to něco jiného. Ono se to otočí a budeme vyhrávat. Slibuju.

Mohl by pomoct návrat Pavla Skrbka?
Jeho zdravotní stav nebudu komentovat, ale samozřejmě by nám pomohl. A nejen v přesilovce, dodal by klid při hře pět na pět. Doufám, že ho zdraví pustí co nejdříve na led, možná je to to, co by nás nakoplo.