„Nechci si tady zavřít dveře. Jsem Olomoučák, vždy budu minimálně fandit. Kdo ví, kam vás hokejový život zanese. Asi můžu říct, že to bude Finsko, konkrétní zatím nebudu,“ řekl Lukáš úvodem.

Kdy bylo kolem vašeho nového angažmá jasno?

Někdy po novém roce v lednu.

Mluvilo se hodně také o Liberci, co další nabídky?

Nechtěl jsem jít někam do podobného prostředí. Nějaké jsem měl, odmítl je, čekal jsem na tu, co bude dávat smysl. Tohle byla jedna z nich. Doufám, že mě to posune hokejově i životně.

Jde pro vás tak trošku o vysněné angažmá?

Jako kluk, když jsem začínal koketovat s áčkem, jsem o tom snil. Mám k tomu velký respekt a budu se snažit připravit co nejlépe. Pro mě je to dobrá výzva, těším se na to.

Cítíte, že se zvyšují šance znovu nakouknout do reprezentace?

Je to taky jedna z možností. Na očích jste stoprocentně i v extralize.

Důležité budou výkony a hlavně to, abyste chytal. Řešil jste, s kým budete ve Finsku tvořit dvojici? Jestli budete jednička, nebo se může stát, že se ocitnete nechtěně v roli dvojky?

Může se to stát. Vždycky jsou tam dva. Já ale budu dělat vše pro to, abych chytal. Moc dobře si uvědomuji, že to nejde odchytat sám. Já doufám, že si s gólmanem, který tam je, sedneme a budeme podporovat tým. Takovou roli jsem měl rádoby i tady, věřím, že s Braňou (Konrádem, pozn. red.) jsem dobrý kamarád a kolega. Alespoň já, nevím, jak to má on. Učil jsem se od něj, on ode mě, to je důležité.

Bylo to, že jste neměl v Olomouci pevnou pozici a často kryl Braňovi záda, důvodem vašeho odchodu?

Nechci být konkrétní, je tady více faktorů, které mě vedou dál. Uvidíme. Je to prostě jen sezona, člověk se snaží, jak nejlépe dovede.

Co očekáváte od sezony ve Finsku?

Upřímně nevím. Myslím, že to bude hodně náročné. Jak fyzicky, tak i psychicky. Jdeme s rodinou kompletně mimo republiku. Bude spousta věcí, které pro nás budou složité. Ale je to hokej a to nás baví (úsměv).

Působil jste už v KHL, i když jste za Lev Praha naskočil v sezoně 2013/14 jen do jednoho utkání, byl jste součástí týmu. Může vám tahle zkušenost pomoci?

Jo, troufám si říct, že kdybych tam nebyl, nevím, jestli vůbec dnes hraji hokej. Sice jsem tam toho moc neodchytal, ale člověk zjistí, jak to funguje. Mohlo to dopadnout jinak, ale tehdy jsem to bral jako příležitost a stejně tak to vnímám teď. Nějakou zkušenost mám. Tehdy jsem byl mladý kluk, který nevěděl, do čeho jde. Teď je to nová role.

Jak jste na tom vůbec s angličtinou?

Domluvím se. Hovorové věci ohledně hokeje jsou dost podobné. I v životě to zvládám. Nejsem na tohle žádný génius, ale v základních věcech se domluvím.

Říká se, že v Olomouci je skvělá parta. Je těžké ji opouštět?

Nějakou dobu víme, co a jak, v kabině se o tom bavíme. Člověk je na to nějak nachystaný. Ale jak říkáte. Parta je tady výborná a je to jeden z klíčů k úspěchu. To je to důležité. Pak když přijde Krejča a dá nám k tomu motor, je to ještě příjemnější (úsměv).

Když jste zmínil Davida Krejčího, čekalo se, že po jeho odchodu vás čeká horší sezona. Opak byl pravdou, čím to?

Samozřejmě, že přijít o takového hráče, to je velké mínus. Ukázal nám ale, jak to funguje, dal nám svůj pohled na hokej, který jsme se od něj učili. Myslím si, že možná proto se to povedlo. Když tady byl, tak naopak každý čekal, že se udělá něco většího. My jsme chtěli, ale potkali jsme v předkole Vítkovice, které na nás byly trošku lépe připraveny. Bohužel. To si nevyberete, play-off je jiná soutěž.

A letos to byla životní sezona? Odchytal jste toho spoustu, nakoukl do reprezentace…

Hodnotím ji pozitivně. Snažil jsem se důvěru vracet. Chytalo se mi mnohem lépe než v sezonách předtím, protože přeci jen, když jdete do zápasu a víte, že pokud uděláte drobnou chybu, do dalšího zápasu asi nepůjdete, je prostě ve vás. Nechytá se vám úplně příjemně. Když tam důvěra je, cítíte se líp a podáváte lepší výkony.