„Musím se rozloučit, je mi to docela líto. Ale taky se těším na novou zkušenost. Rozhodl jsem se pro změnu, myslím, že pro mě jde o dobrý krok,“ věří populární „Bambus“.
Proč zrovna Vítkovice? Pro 23letého rodáka z Havířova šlo o promyšlený krok, variant měl k dispozici daleko více.
„Bylo tam více faktorů. Asi nejdůležitější je, že to budu mít kousek domů. A nebudu lhát, šlo i o peníze. Rozhodoval jsem se docela dlouho, uvidíme, jestli jsem udělal dobře,“ pokrčil Jan Bambula rameny. „Řešil jsem to de facto od začátku sezony a nakonec jsem se rozhodl takto,“ dodal.
O odchodu Jana Bambuly:
Róbert Petrovický, asistent trenéra: „Bylo to jeho rozhodnutí, měl možnost tady zůstat. Je to specifický hráč, má rychlost, je ještě mladý. Musí ještě některé detaily hry vylepšit. V jiném mužstvu o to víc. Má perspektivu.“
Jakub Sirota, obránce: „Má svou roli, ve které je vynikající. Týmu dává spoustu v oslabení, v útočném pásmu vybojuje strašně moc puků. Bude nám jednoznačně chybět. Na něj se netěším.“
Ve hře byl také odchod do Finska či Švédska. „Nabídek bylo víc. Zahraničí mě lákalo, ale má to své plusy a mínusy, každý tým, každá země. Rozhodly osobní důvody.“
Rozhodovat mohl i návrat do známého prostředí, trenérská změna ve Vítkovicích by Bambulovi také mohla sedět. Přichází Vlastimil Wojnar, který dobře zná region i Bambulu, kterého mohl sledovat jako tehdy ještě mladíčka Havířova už ze střídačky třineckého dorostu a později juniorky. Wojnara má doplnit David Bruk.
„S oběma trenéry se znám, ale ještě jsme spolu nekomunikovali. Těším se, až se dozvím, jakou budu mít roli,“ říká Jan Bambula.
Ubránit se nejde srovnání s loňským odchodem Jana Káni. Ten coby olomoucký tahoun ve Vítkovicích vyhořel a po několika zápasech se vrátil zpět na Hanou.
„Probírali jsme to spolu. Řešil jsem s ním negativa i pozitiva. Rozhodoval jsem se na poslední chvíli sám,“ prozradil Bambula.
Snad mě fanoušci nevybučí
Ani on, stejně jako před rokem Káňa, nevyloučil v budoucnu comeback. „Byly to čtyři luxusní roky. Škoda, že jsme nepostoupili dál než do čtvrtfinále a že David Krejčí s námi neodehrál víc sezon, třeba by se to semifinále pak povedlo,“ pousmál se talentovaný útočník, který nakoukl i do reprezentace.
„Zalíbil jsem se tady hned první rok trenérům a díky tomu jsem asi později dostal i šanci v reprezentaci. Budu makat, aby to nebyla poslední taková zkušenost,“ slíbil.
V Moře se každou novou sezonou posouval do role důležitějšího a důležitějšího tahouna ofenzivy. „Cítil jsem, že se posouvám, protože jsem dostával čím dál víc herního prostoru. Ale poslední sezona nebyla nejlepší z hlediska osobních statistik. Budu dělat vše proto, aby to bylo lepší.“
Do stařičké plecharény tedy v dalším ročníku dorazí poprvé v extralize mužů jako soupeř. „Snad mě fanoušci nevybučí,“ doufá Bambula.
To hlavní se ale bude dít na ledě proti bývalým spoluhráčům. „Honzovi Švrčkovi dám asi nějakou hrazdu před bránou, i když jich asi schytám víc. Příjemné to proti němu není, to ani proti Davidu Škůrkovi. Není to jak spadnout do polštáře. Ale těším se, dám klukům nažrat,“ slíbil na dálku.
Přestože odchod v kabině dostával sežrat, Olomouc se navždy Bambulovi vryla pod kůži. „Hodně kluků mi bude chybět, ale neodcházím daleko. Budeme se vídat, spoluhráči mi přirostli k srdci asi nejvíc,“ přiznal.
„Vtípky jsme si neodpustili. To k tomu patří. Já mu přeji, ať se mu daří a je spokojený,“ zmínil kamarád, se kterým Bambula do Olomouce přicházel v roce 2020, Jakub Navrátil.
Vtipná je i píseň „Bambula“ na YouTube kanále Písničky z houpačky. Autor v ní hráče vyzývá, ať ještě zůstane. Marně.
„Slyšel jsem ji, párkrát mi hraje v hlavě Bamboléo. Brácha mi ji doma pouští, když přijedu. Autorovi děkuji, je to fajn, na druhou stranu si ze mě někteří dělají srandu,“ zasmál se závěrem Jan Bambula.