V pondělí se totiž Jakub Navrátil musel stejně jako zbytek týmu kohoutů hlásit na prvním tréninku na ledě. Na vzpomínky z dovolené moc času nebylo, v mlze olomoucké plecharény v tempu vstřebával úvodní dávku přípravy s hokejkou, bruslemi a novou výstrojí. „Bylo to hodně těžké,“ přiznal.

Jakube, máte za sebou individuální suchou přípravu. Jak probíhala?

S Petrem Nátěstou. Byl kondičním trenérem v Olomouci minulý rok. Víceméně to bylo stejné. Jen se něco změnilo pro mě, abych byl do sezony stoprocentně připravený. Žádné nové věci tam ale nebyly.

Na čem konkrétně jste nejvíce pracovali? Kde jste cítil rezervy?

Abych dokázal pracovat a vydržet déle i ve stavu, kdy jsem zavařený. Na ledě, na kole, kdekoliv jinde.

Proč jste se rozhodl jít individuální cestou a netrénovat s týmem?

Domlouvali jsme se s Petrem už po sezoně, když v Olomouci kondiční trenér nebyl. Kubu Fryče znám osobně z Přerova, cvičili jsme spolu asi dva roky. Není v tom nic proti němu, s Peťou už jsem byl domluvený a už jsem to nechtěl měnit.

Máte za sebou první trénink ve třiceti stupních Celsia. Viděli jste vůbec něco v té mlze mezi mantinely?

Viděli jsme to, co jsme potřebovali. Na druhou bránu jsme sice absolutně neviděli. Píšťalka ale byla slyšet (směje se).

Jaký první trénink byl?

Těžký. Pro mě osobně hodně. Zkoordinovat pohyb s hokejkou, zpracovat puky, to pro mě bylo nejhorší. Jsem rád, že jsem si to ozkoušel a zítra už to bude lepší.

Navíc v nové výstroji to nebývá nic příjemného…

Musím říct, že s tímhle problémy nemám. Jsou jiní kluci, kteří trpí dva, tři týdny, než si zvyknou.

Jak se vám jeví lehce obměněný tým v čele s posilou Aronem Chmielewskim?

Zatím dobré. Aron je skvělá posila. Uvidíme v sezoně. Doufám, že si to všechno sedne a pošlapeme tak jako loni.

Posilou realizačního týmu je legenda slovenského hokeje Róbert Petrovický. Co na něj říkáte?

Na jeho statistiky na internetu jsem koukal. Nebyl jsem tady během suché přípravy, takže jsem s ním ještě nebyl tolik v kontaktu. Měli jsme jen nějaké pohovory a teď první trénink. A musím říct, že jsem spokojený.

Měl byste se posunout do role tahouna týmu, vnímáte to?

Chtěl bych být pro tým určitě prospěšnější a zkusit tým táhnout bodově a herně.

Dal jste si nějaký konkrétní individuální bodový cíl pro novou sezonu?

Na to se neptejte (směje se). Ale jo, určitě bych chtěl tuhle bilanci vylepšit.

Týmově vás nejspíš v předsezonních prognózách opět odborníci budou pasovat spíše někam do spodních pater tabulky. Co vaše ambice?

Není nás radno podceňovat. Všichni nás pasují do role outsidera, ale my se tak necítíme. Klademe si nejvyšší cíle. Chceme být v tabulce co nejvýš, i když víme, že to nebude jednoduché. Nějak se s tím popereme.

Je teoreticky možné, že během sezony se k vám připojí David Krejčí, který by se mohl v Olomouci připravovat na domácí mistrovství světa. Řešili jste to v kabině?

Všechno je možné (úsměv). Nebavil jsem se s ním. Vím, že sem přijel za klukama je pozdravit. Já jsem byl ale zrovna na dovolené, takže jsme se minuli. Bylo by fajn si s ním zase zahrát.