Během úvodních jedenácti minut dostali tři rány, ze kterých se postupně oklepávali. Jenže až příliš pomalu. Velké hanácké povstání se v sobotu v podvečer na západě Čech nekonalo.

Do plzeňského hokejového chrámu ještě prosvítaly ostré paprsky slunce, atmosféra krásného jarního odpoledne jakoby olomoucké Kohouty v rozhodující chvíli uspala.

„Špatně jsme vstoupili do utkání a celé dvě třetiny jsme hráli špatně. Z naší strany to byl bojácný výkon,“ mrzelo olomouckého trenéra Zdeňka Motáka.

Skutečně. Do bojovných a rvavých Kohoutů měli hokejisté Olomouce daleko. V úvodních pasážích vůbec nemohli najít cestu k domácí brance.

A co hůř, ještě než stačili nasát atmosféru magického zápasu číslo sedm, odjížděl gólman Branislav Konrád směrem k olomoucké střídače.

„Plzeň tři. Olomouc nula,“ vyvolávali nadšení fanoušci Indiánů již v 11. minutě zápasu.

V té době nikdo z příznivců oděných do modro-bílých barev netušil, že si slůvko „gól“ zakřičeli naposledy.

NEPRŮSTŘELNÝ NÁHRADNÍK

Na scéně se totiž v tom okamžiku objevil muž s černou maskou – Jan Lukáš.

„Šel jsem tam a řekl jsem si, že už nemám co ztratit a buď to vyjde, nebo ne. Úloha to pro mě byla o to lehčí,“ líčil olomoucký brankářský hrdina, který dokázal zastavil gólovou lavinu domácích.

I tak bylo během první přestávky v kabině hostujícího celku rušno. Pro ostrá slova se nechodilo daleko.

„Nejsme vůbec v zápase, já to nechápu, je to stejné jako první utkání, kdy jsme byli úplně mimo,“ kroutil hlavou před kamerou České televize kapitán Martin Vyrůbalík.

Zvýšení hlasu zabralo. Výkon Kohoutů šel v zápase o všechno stále nahoru.

„Říkali jsme si, že čtyřicet minut je dlouhá doba, že půjdeme minutu od minuty a zkusíme se s tím nějak poprat. Vzali jsme to za dobrý konec,“ těšilo gólmana Lukáše.

Jedna z prvních vyložených šancí Hanáků navíc rovnou skončila gólem. Jan Knotek ukázal veliký přehled a ke skórování vybídl Lukáše Nahodila – ten nezklamal.

TÝM, KTERÝ SE NEVZDÁVÁ

Mora se konečně vrátila k obětavé a bojovné hře, kontaktní gól ale ne a ne přijít. Indiáni byli pod mírným tlakem, i ve třetí třetině ovšem drželi otěže ve svých rukou.

„Věděli jsme, že Olomouc stejně jako v předchozích zápasech nic nevzdá. Víc jsme se zaměřili na obranu, nechtěli jsme se vyloženě cpát do šancí. Chtěli jsme hrát ze zabezpečené obrany a dařilo se nám to až do konce,“ oddechla si útočná opora Indiánů Milan Gulaš.

Bitvu nakonec zdramatizoval jeden z plzeňských hrdinů. Dominik Frodl propustil za záda střelu Jana Švrčka z obranného pásma a rázem se Mora přiblížila na rozdíl jediného gólu – 3:2!

Pak se znovu ukázala kvalita Plzně. Poslední desítky sekund dokázali domácí držet puk v útočném pásmu a Mora se k závěrečnému tlaku vlastně ani nedostala.

„Až ve třetí třetině jsme se vrátili ke své hře, která nás zdobila většinu sezony. Domácí jsme přitlačili, bohužel jsme stihli dát už jen jednu branku,“ litoval kouč Moták.

„Závěr jsme už bohužel nezvládli. Nebyli jsme šťastnějším týmem a ani tlak jsme si nevytvořili takový, jaký bychom si představovali,“ uznal Jan Lukáš.

KAPITÁNOVO GESTO

Olomoucká parta poděkovala svému kotli, pak se hráči bez jediného slova vydali z ledu do kabiny.

Pocity velkého zklamání se až postupně začaly měnit v hrdost.

„Chtěl bych poděkovat všem našim hráčům. Celou sezonu hráli výborně, zasloužili si to čtvrtfinále, zasloužili si takovou sérii, ze které můžou do budoucna těžit,“ prohlásil trenér Zdeněk Moták.

„A Plzni gratuluji, zasloužila si postoupit,“ dodal sportovně muž, který sám přijímal gratulace nejen od soupeřů, ale i novinářů v tiskovém středisku.

Velké gesto předvedl také plzeňský kapitán.

„Série byla extrémně těžká. Musím smeknout před Olomoucí, protože už nepamatuji dlouho takhle dobrou sérii,“ pronesl Milan Gulaš.

Plzni patří poslední volná místenka do semifinále, Hanákům po nejkvalitnější čtvrtfinálové sérii letošního play-off zase obrovský respekt.