„Člověk u toho vypne, je to relax. Na druhou stranu, když potom dojde na cvičení, kdy se člověk musí soustředit na noty, tak je třeba se obrnit trpělivostí,“ říká 27letý hokejista.

Hudbu má v genech. „Dá se říct, že jsem se k tomu dostal přes taťku, ten bubnuje,“ prozrazuje a dodává: „Navíc jsme to měli celkově v rodině. Hrál bratránek i sestřenka. Tak nějak mě to k bubnování táhlo, moc se mi to líbilo. Začal jsem to taky zkoušet a musím říct, že mi to přirostlo k srdci,“ svěřuje se Herman.

Stejně jako si postupným vývojem prošel jako hokejista, podobné je to i s jeho kapelou. Z party přerovských nadšenců skupiny se během několika let stala regionálně známá kapela.

„Dřív jsme hrávali převážně písničky od jiných interpretů. Když na nás ale lidi přijdou teď, přijdou na Kameron,“ uvádí Herman. „Hrajeme písničky, které jsou komplet naše. Hudba i text. V dalších případech máme třeba vypůjčenou hudbu od cizích kapel, ale texty máme své.“

Skupina Kameron v čele s Hermanem už vystoupila například na Ševcovském plese pořádané zlínským hokejovým klubem, slyšet ji můžete i na vlnách rádiových stanic v reklamním spotu na jednu z firem nabízejících elektroniku. Natočené má už také dva videoklipy.

„Snažíme se pořád zlepšovat. Chceme, ať na nás chodí co nejvíc lidí. Nemáme žádné obří ambice, ale když naše hudba lidi baví a je jich hodně, moc nás to těší,“ cení si přízně Herman.

Kapela je koníček, zatímco hokej mě živí

Přerovský odchovanec dává hudbě ve svém volném čase hodně. Když ale minulé léto přestupoval do Zlína, odmítl, že by v jeho rozhodování hrálo působení v kapele nějakou roli.

„Můj taťka mi kdysi říkal, že doufá, že se podle tohohle nebudu rozhodovat. Říkal jsem mu, že na tohle ohled neberu. Navíc, kdyby došlo k tomu, že bych musel odejít někam dál, mám člověka, který by mě v kapele nahradil,“ řekl v rozhovoru pro Deník v květnu loňského roku.

Když však angažmá ve Zlíně klaplo, nic takového řešit nemusel. „Jsem rád, že to vyšlo takhle a pořád budu moct s kamarády být. Určitě to ale nebylo kritérium, podle kterého jsem se rozhodoval. Ani to nejde. Kapela je jen koníček, zatímco hokej mě živí,“ dodal jasně.

I dál ho tak můžete vídat za bicí soupravou. Během léta skoro není víkend, kdy by někde nemlátil dřevěnými paličkami do napružené blány. Ale nejde jen o parné měsíce. Kameron hraje i během hokejové sezony.

Jednou, ještě když oblékal dres olomouckých Kohoutů, rozhodl gólem zápas se svým budoucím zaměstnavatelem ze Zlína a metl koncertovat do rodného Přerova. „Přijďte, jestli chcete,“ pobídl s úsměvem novináře během pozápasového rozhovoru.

Kde jeho mimohokejovou dovednost můžete vidět příště? Tak třeba na hodových zábavách v Čelechovicích (15. 6.), ve Skalce (21. 6.) nebo v Rokytnici (22. 6.).