Ondráček - Meidl: viděno dvěma


Mladí hokejisté volící americké dobrodružství za velkou louží většinou jako důvod svého úprku zmiňují nedostatek příležitosti v prvním týmu v extralize. Navíc vidina draftu, tedy vstupní brány do nejlepší ligy světa NHL, je v tamních juniorských soutěžích reálnější.

Odlišný postoj mají také účastnící nedávno skončeného šampionátu do dvaceti let Radek Meidl a Jiří Ondráček. Zatímco Meidl zvolil po mistrovství odchod z Olomouce do Tri-City, kmenový hráč Zlína získává zkušenosti v první lize.

Shodou okolností v Olomouci. „Chtěl jsem jít vlastně ještě letos znovu na draft. Chci být draftovaný a uvidím co potom dál. Chci prostě zkusit Ameriku,“ vysvětluje důvod odchodu Meidl. Jeho bratr Václav, který obléká dres Znojemských Orlů, zámoří zkusil také. Volbu svého mladšího sourozence chápe.

„Neradil jsem mu, ale chce ještě zkusit draft před dovršením dvaceti let. Je to jeho vlastně poslední šance na draftu,“ podotýká Václav. „Určitě. Mám teď poslední šanci být draftovaný. Je to poslední rok, chci to zkusit. Nic jiného v tom není,“ souhlasí Radek.

Švédský model je úspěšný


Ondráček volí variantu B. Mezi hokejovými znalci takzvaný švédský model. Hokejista odchází do klubu NHL podepsat jednocestnou smlouvu, zaručující mu stejné finanční podmínky i v případě působení pouze na farmě v AHL.

A Švédům se to vyplácí. Henrik Zetterberg či Niklas Kronwall se stali oporami Detroitu, aniž by museli přesvědčovat v juniorských soutěžích. Příkladů je víc. Zmiňme například brankářskou jedničku Rangers Lundqvista.

„Kdyby se taková šance vyskytla, tak určitě až jako hotový hráč a s tím, že až do NHL. Určitě se nehrnu do tamních juniorských soutěží,“ říká striktně Ondráček. Znamená to, že možnost výdělků za oceánem Ondráčka zatím neláká?

„Abych pravdu řekl, vůbec jsem o takové možnosti nepřemýšlel. Neláká mě ta soutěž, když vidím, kolik hráčů se tam zkazilo nebo začalo hrát úplně jiný systém a už nejsou takoví hokejisti. Takže mě Amerika zatím neláká. Počkám si tady,“ nemění názor.

Radek Meidl ale nesouhlasí. „Mě zámořský styl hokeje sedí mnohem víc než evropský,“ vyznává se. „Je to případ od případu. Hodně lidí si myslí, že je dobře tam odejít brzy, a hodně lidí, že ne. Já osobně si myslím, že mnoho hráčů tam strašně brzy utíká, pak se to někde projeví. Někteří nedělají dobře, ale zase jiným to prospěje, ukážou se a jsou draftovaní. Mají větší šanci se prosadit v NHL,“ krčí rameny Ondráček.

Odborník švédského hokeje Martin Hosták uznává severský způsob. „Hráči jdou do NHL vyzrálí. Navíc hlasy, že v extralize naši talenti nedostávají příležitost, nejsou úplně pravdivé. Šanci nedostávají třeba v šestnácti, ale tomu se nemohou divit. Extraliga odchody takových hráčů trpí,“ vyjádřil se pro ČT.

Do NHL ve 33


Odpověď na otázku, která cesta do NHL je schůdnější, neexistuje. To potvrzují příklady dalších hráčů spjatých s olomouckým klubem, kteří o prestižní zámořskou soutěž usilovali.

Osobitý přístup zvolil současný majitel Mory a útočník Znojma Jiří Dopita. Na přelomu století se o něm mluvilo jako o nejlepším evropském hráči, který nikdy nenastoupil do NHL. Obrovitý útočník se přece jenom v sezoně 2001/02 nechal zlákat Philadelphií. Bylo mu 33 let!

I když v 52 zápasech nastřádal 27 kanadských bodů a proti Atlantě dosáhl hattricku, stěhoval se po sezoně do Edmontonu. U Oilers vydržel dvacet utkání a poté svou zámořskou kariéru uzavřel. Sezonu dohrál ve druholigové Olomouci, které pomohl do první ligy.

Do Severní Ameriky se za každou cenu nehrnul ani Jiří Hudler. V seniorském hokeji se nejprve rozkoukával v extraligovém Vsetíně a v devatenácti zkusil štěstí v Detroitu. V kádru nabitém zkušenými hráči ale nedostával moc příležitostí a hrál spíše na farmě.

Větší šanci v prvním týmu dostal vloni. „V minulé sezoně jsem toho nenahrál tolik, co bych chtěl,“ posteskl si ale nad nedostatečným časem stráveným na ledě. V této sezoně už však na hrací ploše dostává větší prostor a začíná se prosazovat v kanadském bodování.

V devatenácti štěstí v Kanadě zkusil i obránce Ladislav Benýšek. Sezonu ale odehrál na farmě Oilers v Cape Breton. Poté se vrátil do Olomouce, odkud přestoupil do Sparty. V sezoně 1997/98 si nakonec dva zápasy v Edmontonu zahrál, ale více se prosadil až v Minnesotě, kde strávil tři sezony (2000 - 03).

Promrhaný talent


Hvězdná kariéra se otevírala před útočníkem Pavlem Brendlem. V zámořských juniorských soutěžích sbíral jednu cenu za druhou a byl mezi prvními draftovanými. Ve Philadelphii, Carolině ani Phoenixu na své skvělé statistiky nenavázal a vrátil se do Evropy.

Téměř 140 zápasů v NHL odehrál další útočník Jaroslav Svoboda, když nastupoval za Carolinu a Dallas. V sezoně 2006/07 se však vrátil do České republiky, kde uzavřel smlouvu ve Znojmě.

S nepořízenou se vrátil i urostlý obránce Libor Ustrnul. Do zámoří se vydal již v šestnácti, ale do NHL se neprosadil. Po sedmi letech svou snahu vzdal a upsal se Karlovým Varům.

Nová vlna


O svou šanci se v současnosti pere několik dalších hráčů. Nejlépe se to daří jedenadvacetiletému Davidu Krejčímu ze Šternberka. V loňské sezoně dostal šanci v Boston Bruins, kde v současnosti pravidelně nastupuje.

Další šternberský útočník Petr Vrána, bývalý kapitán reprezentační dvacítky, sice v NewJersey podepsal smlouvu, do NHL ale nepronikl. „Je mi dvaadvacet, v New Jersey mám ještě rok smlouvu. Rok tomu ještě dám. Po téhle sezoně všechno přehodnotím,“ řekl před sezonou Vrána, který ale zůstává na farmě.

Na letošním mistrovství světa dvacetiletých byli v českém týmu další dva hráči spjatí s Olomoucí. Útočník Daniel Bártek působí stejně jako Radek Meidl ve WHL v týmu Kamploos Blazers, Martin Látal hraje juniorskou soutěž v klubu Prince Edward Island Rocket.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika