Jak si jako tým vážíte přijetí na olomoucké radnici?
Určitě si toho vážíme hrozně moc, protože to je ocenění zastupitelů města i kraje. Že jsme byli pozvaní na radnici a byli hezky přivítání, je taková třešnička na dortu. Je to krásný pocit.

Vy jste bezprostředně po skončení sezony přiznal, že nevíte, zda budete pokračovat v kariéře. Jak to s vaším rozhodnutím momentálně vypadá?
Dneska (v pátek, pozn. red.) mě propustili z nemocnice po náročné operaci a s doktorem musím probrat spoustu věcí, protože na sále jsem strávil docela dost dlouhou dobu. Uvidíme, jak bude dál probíhat rehabilitace a vše kolem toho. Stále přemýšlím o tom, jestli pokračovat nebo jestli to pověsím na hřebík. To rozhodování pro mě není snadné, protože hokej je pro mě celý život. Hlava chce a já bych chtěl, ale taky se musím dívat na tu stránku věci, že zdraví je jenom jedno. Mám doma dva malé kluky a chtěl bych se jim věnovat naplno. Teď když si třeba jdeme zahrát fotbal, tak je to takové, že ne všechno člověk může dělat. Rozhodování ještě bude určitě velké. Sednu si doma 
s rodinou, na což jsem zatím neměl čas, protože jsem zařizoval hodně věcí před operací. Sednu si taky s vedením klubu, ale jak říkám, je to na vážkách. Teď je to pro mě velice těžké.

Baráž jste dohrával se sebezapřením. Zhoršil jste si tím vaše zranění?
S tím, co jsem byl na operaci, jsem hrál čtyři měsíce, protože jsem věděl, že kdyby byla operace, tak by tím pro mě skončila sezona. Já jsem to oddaloval, co nejvíc to šlo, ale teď to možná bylo až pět minut po dvanácté, protože tam jsou komplikace, které když odezní, tak to bude dobře, ale když ne, tak se to bude muset řešit dál. Tahle sezona pro mě byla hodně specifická v tom, že se ta zranění nakupila. Na začátku jsem měl tříštivou zlomeninu prstu, potom byla jedna operace 
a pak přišly další drobnosti. Opravdu pro mě bylo náročné se do toho zpátky dostávat. Já věřím, že kdybych řekl, ano, tak se to už nebude opakovat. Na druhou stranu ta třešnička na dortu byla v podobně toho úspěchu, tím to bylo vykompenzované, ale teď nastane doba, kdy se musím rozhodovat.

Trenér Dopita s vámi ale podle jeho slov zatím počítá. Cítíte velký zájem ze strany klubu, abyste pomohl v extraligové sezoně?
Já to cítím a říkám, že moje hlava chce. Musím se ale dívat na to, aby tělo vydrželo celou sezonu. Budou debaty 
s doktorem a když řekne, že tělo to vydrží, tak si myslím, že řeknu určitě ano. Ale je to otázka čtrnácti dnů, možná tří týdnů. Uvidíme, jak se to zranění bude vyvíjet. Já bych hrozně moc chtěl, protože hokej pořád miluju a pořád mě to naplňuje.

Tým opustily opory David Ostřížek s Tomášem Halászem. Berete to jako velké oslabení?
Určitě, ale na druhou stranu jim velice rozumím, protože to jsou hráči, kteří odvedli skvělou práci a byli tahouny mužstva. Asi se už domlouvali dřív, ale oni se prostě potřebují dostat někam dál. Nikdo nemohl vědět, že baráž skončí tak jak skončila. Já jim přeju hrozně moc štěstí, ať se jim daří a ať jejich kariéra pokračuje ve stoupající tendenci. Oni jsou ještě mladí a mají co dokázat.