Oběma vyšla jejich derniéra náramně. Václav Přibyl s číslem jedna udržel v první třetině čisté konto a dokonce vytáhl několik zajímavých zákroků, po nichž se mu dostalo hlasitého potlesku. Hned v úvodu ukázal například semafor proti jednomu z útočníků Orlové.

„Lapačku mi přímo netrefil, ale byla to relativně jednoduchá situace, kdybych se musel pouštět do větších věcí, asi by to dopadlo hůř,“ popisoval Václav Přibyl.

Přesto jednu pikantní situaci řešit musel. Při jednom z brejků soupeře se rozjel jak ve svých dobách Dominik Hašek a těsně před modrou se vrhl pod nohy hostujícímu hráči.

„Ale byl jsem tam zase pozdě. Řekl jsem si, že to je poslední zápas a užiju si ho. Bylo pro mě lepší vyřešit to takhle, než chytat nájezd jeden na jednoho,“ smál se jeden z hrdinů večera a jindy mládežnický trenér. Za svůj zákrok pak vyfasoval dvě minuty, ale v oslabení neinkasoval.

V čase 15:38 přišel čas druhé uničovské legendy Jaroslava Petříka. Ten totiž ve vlastním oslabení skóroval. „Byl to určitě poslední gól v kariéře, tímhle to končí,“ ukazoval na vyvěšené dresy Petřík.

Závěrečné kolečkou Václava Přibyla a Jaroslava Petříka | Video: Michal Muzikant

„Byli jsme v oslabení, šli jsme do nich, nenechali jsme soupeře založit útok, chlapi vybojovali puk, natlačili se do brány, odrazilo se to ke mně a pak už to bylo jednoduché, jen se do toho chtělo pořádně opřít a doufat,“ popisoval předseda klubu Jaroslav Petřík svoji branku.

Samotný Přibyl odchytal úvodní dějství a následně posledních pár vteřin. „Více bych asi bych nevydržel a nechtěl jsem se zranit. Dopadlo to naštěstí bez inkasované branky a lepší to být nemohlo,“ byl spokojený brankář.

Petřík zvládl v útoku celý zápas s kapitánským céčkem na dresu s číslem 17. „Jsem maximálně spokojený, šel jsem do toho s plným nasazením, z plných sil a dal jsem do utkání všechno, co ve mně zbylo. Celkově to byl ale stres, velký stres, protože mi ta zodpovědnost svazovala ruce. Hrál jsem přece jenom proti mladým klukům, kteří mají naježděno daleko víc a je to poznat,“ prozradil své pocity Petřík.

Oba si následně několikrát vyslechli od fanoušků, jak skandují jejich jména. „Úžasné, úžasné, úžasné. Nemám jiná slova,“ rozplýval se Petřík.

„V sezonách, kdy jsme postupovali do druhé ligy, což bylo kdysi dávno v roce devadesát sedm? Tak v tu dobu měl stadion kapacitu 3500 lidí a bylo plno. Když se člověk dotkl puku, tak ho mrazilo, protože se rozezvučela celá hala a s tímto bych srovnal pocit při poslední zápase,“ zavzpomínal Petřík.

Celkově totiž přišlo 280 diváků místo klasických 120. „Přišlo snad o dvě stě lidí více než normálně, takže jde vidět, že nějaké fanoušky tady ještě máme,“ usmíval se Petřík.

Vyvěšení dresů | Video: Věra Gulajevová

Ocenění Petříkovi s Přibylem předal po vítězném zápase (4:2) bývalý hráč NHL Jaroslav Svoboda a hned na to vyjely dresy s čísly 1 a 17 směrem ke stropu uničovského zimního stadionu. „Jsou to hezké pocity, ale nevím, jestli zrovna já jsem ten, kdo by tady měl mít viset dres. Ale asi jsme s Jardou tomu hokeji nejblíže,“ řekl Přibyl.

„Je důležité vážit si lidí, jako jsou pan Petřík a pan Přibyl. Jsou nepostradatelnou součástí uničovského hokeje a dá se bez nadsázky říct, že bez nich by tady hokej nefungoval. Proto jsme se rozhodli jim při příležitosti jejich kulatých narozenin poděkovat tímto gestem za obětavost a péči, kterou za ty roky práce věnovali všem malým orlíkům a jejich rodičům,“ uvedl už před ceremoniálem hráč a mládežnický trenér Uničova Ondřej Kavulič.