„Byla to euforie a příjemná byla i cesta zpátky,“ vyprávěl s úsměvem obránce Jan Jaroměřský. Ten taky prozradil, jak tým Mory zareagoval na předchozí čtyřzápasovou sérii porážek.

„Sedli jsme si všichni společně, chtěli jsme změnit nějaké věci a trenéři na to přistoupili. Ty změny jsou na tréninku znát,“ pochvaloval si Jaroměřský.

Spartě jste nastříleli šest branek. Byl to zatím nejlepší zápas sezony?
To byl možná nejlepší zápas, co jsem tady v Olomouci (smích). Určitě se nám to velmi hodilo, pokračovat ve vítězné sérii. Čím víc bodů budeme sbírat teď, když se nám daří, tím líp se nám třeba bude hrát dál. Podařilo nám dostat se do velmi dobrého vedení a pak dát góly i v situaci, když Sparta srovnala. A právě to se nám většinou moc nestává. Bylo to velmi důležité, ale i zasloužené vítězství.

Vedení 3:0 jste před časem v Liberci ztratili. Dokázali jste se z toho poučit?
Samozřejmě, že si vždycky i za takového vedení říkáme, že jsme takoví kouzelníci, že bychom to mohli klidně ještě prohrát (usmívá se). Z každého zápasu by se člověk měl poučit, ať už z prohraného nebo vyhraného, ale v Liberci to byl extrém. Já ale pevně věřím, že ty body nám na konci chybět nebudou.

Spartě výrazně pomohlo pětiminutové vyloučení Tomáše Dujsíka. Vyčítali jste mu to?
Jezišmarja, co si tady budeme něco vyčítat… To se tady nikdy nedělalo a doufám, že se toho nikdy nedožiju. To se nedá nic dělat, tohle nikdo nechce udělat. Ten zápas byl dobrý, emotivní, všichni byli nabuzení a to z toho prostě vyplývalo. A já si tedy osobně myslím, že to nebyl faul na takhle přísné vyloučení. Je pravda, že to Spartu postavilo na nohy, protože dala dva góly. Kdyby se hrálo za stavu 3:0 pro nás ještě nějakou dobu, tak třeba na ně lidi už trošku pohvízdávali a takové věci nikdy nikomu nepřidají. Určitě mu to ale nikdo nevyčítal a ani vyčítat nebude.

Jak moc důležitý byla první branka, u které jste si připsal asistenci?
Bylo tady zmíněno před zápasem, že by bylo dobré se dostat do vedení. Vilda (Burian) to udělal výborně. Důležité byly ale všechny góly.

Ve třetí třetině jste vstřelili tři branky během sto sekund. Co vám blesklo hlavou při takové kanonádě v O2 areně?
Bylo super, že se nám povedlo čtvrtý gól takhle dát, že to tam David (Ostřížek) prostřelil. Pak tam Vilda zaputoval zpoza brány (usmívá se). A ten poslední gól, to už byla taková jejich rozhozenost, úplně se nekoncentrovali a možná to už měli v hlavách. Ale já jsem byl strašně rád, protože to byl venkovní zápas, kdy jsme my i soupeř měli nějakou šňůru. Byly tam emoce kvůli vyloučením, pak jejich srovnání a naše vítězství, takže to byla euforie. A příjemná byla i cesta zpátky.

Taky jste si užili parádní děkovačku před početným táborem fanoušků z Olomouce, že?
Klobouk dolů. Oni tam jezdí každý rok a nám se na Spartě už občas podařilo odehrát dobré zápasy, ale takhle dobrý jsme tam asi nikdy neodehráli. Je ale škoda, že v takových halách ta atmosféra nemůže být trošku lepší, třeba jako u nás, ale to se nedá nic dělat, zase to tam má nějaké další svoje plusy. Fanouškům patří velký dík, že se vydali v tak velkém počtu a neděli strávili na cestách. Já jsem ale říkal, že to musí být příjemná cesta, takhle si s kamarády zajet vlakem, dát si nějaké pivo. Jel bych s nimi, kdybych byl třeba zraněný (usmívá se). Stoprocentně jim děkujeme, protože to týmu hodně pomáhá.



Vyhráli jste potřetí v řadě…
Ale zase byly čtyři zápasy a čtyři prohry před tím, takže bych kole toho nedělal žádné haló. Kdybychom před tím jeden zápas vyhráli a jeden prohráli, tak se o tom nebude mluvit. Já ale pevně doufám, že v tom budeme pokračovat, protože tréninky se zrychlily, malinko se zkrátily, je to takové přímočařejší a má to náboj. Je z toho cítit, že to šlape a že to má dobrý drajv. Je to krátké, svižné a za čtyřicet, pětačtyřicet minut je to hotové.

Proč jste tréninky změnili?
Měli jsme sérii, která nebyla úplně dobrá a už jsme nechtěli, aby to dále pokračovalo. Sedli jsme si všichni společně, chtěli jsme změnit nějaké věci a trenéři na to přistoupili, protože jsou v tomhle velmi komunikativní a otevření. Je super, že nejsou zarputilí a že by byli přesvědčení o své pravdě. Dá se s nimi komunikovat o všem. Ty změny jsou na tréninku znát, člověk se líp cítí, pár vteřin si odmaká a jde dál. Máme i nastavenou relativně dobrou taktiku. Je to fajn, mě osobně to teď velmi baví.

Kdo přišel s tím nápadem na změny?
Starší hráči ví, že je potřeba něco udělat, ale každý si k tomu řekne svoje, co si myslí, že by se mělo trénovat víc a tak dále. Ale samozřejmě vždycky to bylo, je a bude na trenérech, takže je to samozřejmě taky jejich zásluha.

V úterý vás čeká dohrávka ve Vítkovicích. Povede se udržet pohoda?
Doufám, že to budeme držet, protože Vítkovice doma nehrají vůbec špatně. My potřebujeme zůstat věrní stylu, jaký hrajeme. Dobře napadat a když se nám podaří dát pár gólů… Nemusí jich být možná ani šest, ale kdyby jich bylo třeba osm, tak by to bylo super (smích).

Tento týden hrajete hned tři zápasy. Vyhovuje vám nabitější program?
Je to ku prospěchu, člověk je zápasovém zápřahu, je to lepší a je to takhle dobře. My máme navíc nějaké dohrávky, takže nám teď v úterý ani příští týden nikdo nemůže odskočit, s výjimkou těch, proti kterým hrajeme (Vítkovice a Kometa Brno, pozn. red.). Zápasů by se každopádně mělo do týdenních programů vkládat víc a nemělo by se hrát třeba tolik přes svátky. Tady se první dva měsíce hraje systémem pátek – neděle a o Vánocích se hraje 26., 28. a 30. Já tomu nerozumím, jestli lidi nemají doma rodiny, nebo jestli je to nebaví, nebo jestli chtějí na disciplinárce zkoumat fauly? Tohle, myslím, není dobrá volba a byl bych pro, aby se to změnilo. Někdo říká, že přes svátky chodí víc fanoušků, ale spíš si myslím, že by měli trávit svátky doma s rodinou.