„Teď se snažím chytat, ukázat trenérům, že na to mám a že bych tady mohl být jedničkou," prohlásil Lukáš, kterého v baráži o hokejovou extraligu překonala pouze věhlasná jména – v pátek chomutovský Milan Kraft a v neděli liberecký Petr Nedvěd.

Jak si užíváte starty proti týmům typu Chomutova a Liberce?
Jsou to pro mě velice cenné zkušenosti. V těch dvou zápasech, které jsem odchytal, jsem se cítil dobře a dostal jsem v nich jenom dvě branky, čili to taky asi o něčem svědčí. Akorát ty porážky mrzí, protože prohrát dvakrát 1:0 je smůla.

Čekal jste, že byste se v baráži mohl dostat do branky?
Musím říct, že mě to překvapilo. Nečekal jsem to, ale za tu šanci od trenérů a vedení jsem rád. Celou sezonu jsem tady trénoval s A-mužstvem jako třetí gólman, čekal jsem na to a přišlo to.

S Libercem jste si připsali další těsnou porážku. Byla tam šance na bodový zisk?
Měli jsme tam nějaké šance. Kluci se tam párkrát cpali do brány a vypadalo to, že by z toho mohl být gól, ale oni si pohlídali dorážky a bohužel to tam zase nespadlo. Teď se nám v posledních zápasech nedaří skórovat, možná na nás leží nějaká deka a asi se nás teď prostě drží smůla.

Jaké to pro vás bylo, nastoupit proti hráčům jako Nedvěd nebo Duda?
Já to takhle nevnímám. Jsou to šikovní extraligoví hráči, kteří mají spoustu zkušeností, ale já jsem se jich nějak nebál a šel jsem do toho zápasu vyhrát.

Právě Nedvěd vás jako jediný dokázal překonat. Dalo se z vašeho pohledu udělat něco lépe?
Dalo. Já jsem čekal přihrávku. Oni jeli dva na nulu a to jsou zrádné situace a je to takový vabank. Já jsem byl trochu přenesený a čekal jsem na tu nahrávku. Nedvěd je šikovný hráč, on si to stáhl a dával to nahoru za mě, takže bohužel.

Tomu libereckému nájezdu předcházela chyba vašich spoluhráčů. Jak jste ji viděl?
Kluci to měli na hokejce, neříkám, že to byla nějaká chyba. Vyváželi puk, ale nějak se nedohodli a jeden z nich šel střídat. Liberečtí hráči pak jeli dva na nulu.

Ve dvou zápasech vás dokázali překonat pouze věhlasní Kraft s Nedvědem. Je to pro vás dobrá vizitka?
(usmívá se) Asi určitě. Jak říkám, trénuji tady a dávám do toho všechno. Doufám, že se výsledky budou hrnout jenom dál.

Brankář Mory Jan Lukáš

Brankář Mory Jan Lukáš. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Tribuny olomouckého stadionu skandovaly vaše jméno. Potěšilo vás to?
Samozřejmě. Já jsem rodák z Olomouce, čili tady některé lidi znám a byli se na mě podívat kamarádi. Pro mě to je plus.

Berete tyto barážové šance jako důkaz toho, že s vámi budou trenéři pro příští sezonu počítat?'
Doufám, že ano. Teď se snažím chytat, ukázat jim, že na to mám a že bych tady mohl být jedničkou. Udělám pro to, co bude v mých silách, a doufám, že se mi to povede.

Máte už informace, zda dochytáte baráž až do konce?
To ne, já jdu zápas od zápasu a trenér mi v sobotu řekl, že budu chytat. Že bych to měl dopředu jasné, to ne. Teď jsem dostal dvě šance a chytalo se mi dobře.

Vidíte rozdíl mezi juniorským a tím mužským hokejem?
Na jednu stranu ano. Je vidět, že tam je víc zkušeností. Ti hráči o sobě vědí a není to takové to mládežnické hurá do brány. Ti kluci už vědí, kdy si to tam můžou dát a kdy naopak ne. Ten hokej je trošku jinačí, ale ne zase tolik.

V letošní sezoně jste získal bronzové medaile v juniorské extralize, zúčastnil jste se i mistrovství světa a teď chytáte v baráži o extraligu. Je to pro vás sezona snů?
Vždycky může být líp, ale na druhou stranu i hůř. Byl to jeden z mých cílů, chtěl jsem si zachytat za áčko a přišlo to. Jsem za to strašně rád.

Všechny cíle se vám tedy povedly splnit?
Já jich mám před sebou víc (usmívá se). Ale takové ty drobné a ty, které jsem si řekl před sezonou, tak se, dá se říct, splnily.