Dojatý a loučící se trenér Moták: Bylo to krásných pět let

Pane trenére, když jste děkoval olomouckému kotli, slzely vám oči. Bylo to hodně emotivní. Šlo o váš poslední zápas v Olomouci?
Je to možné (usmívá se).

A kdyby byl, jakých bylo těch pět let?
No, ježišmarja. Krásných, přece. Pět let, to je kapitola v životě. Co jste zažil za pět let? (ptá se reportéra deníku Sport, který odpovídá: „Hodně, mám za tu dobu dvě děti.“). A to je ta životní výhra! Dvě děcka za pět let, no nádhera. Já jsem zažil krásných pět let s fantastickými lidmi. Ti kluci, co dokážou, to je to kouzlo. Nějaký rapper z Česka, nebo Slovenska to zpívá. Nevím, to je celkem jedno (usmívá se). Žádná hvězda snad kromě Braňa a letos Krejči, nebo ještě Zbyňa Irgl. Vždycky se podařilo někoho ulovit a ten do toho kolektivu výborně zapadl. Mančaft šlape, jede bomby. Jsme maličký klubíček, kdy se nám s nejmenším rozpočtem podařilo udělat kolikrát čtvrtfinále?

Třikrát.
Já nevím, já už si to nepamatuju. Každopádně se tam pořád držíme. Ale hlavně ti kluci jsou úspěšní, co já… Já jim jen říkám návrhy, co mají dělat a oni to kdyžtak plní. A když ne, tak sem tam prohrajeme, když to plní, tak sem tam vyhrajeme. Ono to tak je. Prostě pět úspěšných, úrodných, dobrých, kvalitních let. Jsem s nimi moc spokojený.

Jak byste zhodnotil rozhodující pátý duel?
Byl vyrovnaný. V první třetině jsme báječně přežili dlouhé oslabení pět na tři. Z toho jsme se odrazili a ve druhé třetině hráli dobrý hokej. Bohužel jsme zaspali začátek třetí třetiny a byli jsme potrestáni jedním gólem. A i když jsme potom v závěru měli dost brankových příležitostí, dvě tyčky tam byly, tak už jsme nestihli vyrovnat. Musím domácím pogratulovat.

Mora končí, pátou řež o postup s Vítkovicemi prohrála

Měli jste celou sezonu v sestavě Davida Krejčího. Je tam takový ten pocit, že: Kdy jindy jsme to mohli dotáhnout někam vysoko, když ne teď?
Samozřejmě, Krejča je výtečný hráč. Druhá věc je, že my jsme malý klub, klubíček. A když se nám zraní hráči, nebo se nám nedaří, tak si nemůžeme dovolit přivést další hráče. Prostě vaříme ze svých a maximálně nás mohli posílit chlapci z první ligy. Tak to je a my jsme tu realitu přijali. Bohužel se to nepodařilo ani s Krejčou, ale je to výjimečný hokejista a nám všem to předvedl. A já mu děkuji. Obohatil mě jako trenéra, obohatil všechny ostatní, určitě i vás. Poděkování ale zaslouží nejenom on, ale všichni hráči. Ti do toho dali taky vše. Teď v kabině hraje pořád dokola „Aj tak jsme stále frajeri“. A musím říct, že ta písnička bude hrát ještě dlouho a dlouho. Říkal jsem, že je čest je trénovat.

Lámala se série v nějakém bodě?
Nemyslím si. Ty zápasy byly tak vyrovnané… vyhráli jsme jednou tady, jednou jsme tady prohráli. Jednou doma vyhráli, jednou prohráli. A poslední zápas byl tak vyrovnaný, že ta série se prostě nelámala. Rozhodl to pátý zápas, někdo musel vyhrát. My jsme sportovně prohráli. Děkuji Vítkovicím za výbornou a kvalitní sérii. Byly to zápasy, které přitáhly diváky, a já myslím, že poděkování zaslouží nejenom oni (Vítkovice), ale i my, fanoušci… rozhodčí ne (usmívá se). A ještě jednou gratuluji.

Konrád po vyřazení: Teď to mrzí. Ale hlavně jsem rád, že hraju hokej

Fotogalerie z pátého zápasu

Autor: Denis Manina