Jak jste viděl poslední utkání s Chomutovem? Byla to asi nešťastná tečka za sezonou…

No, prohráli jsme už devátý zápas v řadě. Chtěli jsme do toho nastoupit tak, abychom nezklamali fanoušky, kteří přišli. Nepovedlo se to, hodnotí se mi to těžce. Nechtěli jsme prohrát poslední zápas, ale už to ani nic neřešilo. Posledních pár kol už jsme asi trošku vyhlíželi konec sezóny. Chtěli jsme to ale dohrát se ctí, takže to nehodnotím moc dobře.

V závěru baráže jste měli veliké problémy se skórováním, čím si to vysvětlujete?

Nějak jsme se zasekli. V sezóně ani v play off jsme neprohráli víc jak tři zápasy za sebou. Možná nás to teď nějak položilo. Šance jsme tam měli, nevím, čím to bylo. Možná nám chyběl zlomový gól, nebo nějaká dorážka, abychom se chytili. Možná by to tam začalo padat, ale pak už bylo pozdě.

Docházely vám síly?

To si nemyslím. Spíš psychika byla špatná po pár prohraných zápasech v baráži. Extraligové týmy nám utíkaly a vidina extraligy byla skoro pryč, byla tam malá šance. Tohle nás možná trochu položilo, ale myslím, že jsme měli ještě dost fyzických sil.

V čem byl rozdíl mezi prvoligovými a extraligovými týmy?

Trošku v bruslení a v disciplíně při různých rozestaveních. Byli na svých místech, kde měli být. Plnili to, co jim trenéři řekli. Nám se to v posledních zápasech nedařilo a na to jsme doplatili.

V základní části i v play off byly přesilovky velkou zbraní Olomouce. V baráži už vám ale početní výhody nepomáhaly, měli soupeři lépe zvládnutou obranu?

No právě. Přesilovky si asi pouštěli na videu, dělali přesně to, co měli. Potom hráli třeba rychlý přístup a my jsme nevěděli, co s tím máme dělat. Byli jsme takoví zaskočení.

Pustil jste se také do šarvátky s chomutovským obráncem Brettem Palinem, jak hodnotíte váš souboj?

Zkoušel jsem to už za stavu 0:3, abychom se třeba ještě trošku nabudili. Brett Palin je na to asi taky zvyklý z Kanady, ale nedomlouvali jsme se. Pak jsem si všiml, že je to on, takže se tomu asi nebude bránit. Pak mi řekl, že to bylo dobré, poplácali jsme se a vzali jsme to sportovně. Spíš to bylo i trochu pro fanoušky, na závěr sezóny.

S bitkami asi problém nemáte, že?

Nemám. Někdy to pomůže, někdy ne. Dnes se to bohužel nepovedlo, ještě jsem měl letos jednu bitku proti Havlíčkovu Brodu. Ne, že bych to nějak vyhledával. Ale někdy na to prostě dojde.

Pro diváky to byl atraktivní moment.

Jo, to se vždycky celkem divím, že to takhle ocení (smích). Víme, že to lidi mají rádi, hrajeme to pro ně, tak proč to občas nezkusit…

Jak jste si užil vyprodaný stadion při zápase s Libercem na začátku baráže?

Bylo to super. Jsem rád, že jsem v týmu, který dokázal po tolika letech vyprodat stadion. Byl to pro mě silný zážitek. Bylo to proti Liberci, Petru Nedvědovi a dalším hráčům. Možná jsme byli tou návštěvou v první třetině trošku zaskočení. Nečekali jsme takový nápor. Už když jsme přišli na rozbruslení, tak si lidi pomalu neměli kam sednout. Byla to taková odměna za celou sezonu.

Teď budou asi nároky veřejnosti vyšší, postup do baráže budete muset zopakovat.

Určitě a já si myslím, že je to i dobře. Musíme si dávat ty nejvyšší cíle a snažit se to zopakovat. Snažit se znovu, aby přijely zase nějaké extraligové týmy a znovu zkusit vyprodat stadion. Proto se hokej hraje.

Budete příští rok pokračovat v Olomouci?

Doufám, že jo. Mám ještě smlouvu na příští rok v Olomouci. Doufám, že si mě trenéři nechají.

V A-týmu dostalo proti extraligovým týmům kromě vás příležitost i mnoho dalších mladých hráčů z juniorky. To je určitě další plus.

Beru to taky strašně pozitivně, že jsme získali tolik zkušeností. Ani jsme to nečekali, že budeme tolik hrát. A ani bronz v juniorce jsme nečekali. Trenér nám říkal před sezonou, že se budeme snažit udržet soutěž a nakonec jsme byli třetí. V play off přišlo v áčku hodně zranění a trenér šáhl do juniorky, aby se tým dal zase dohromady. Všichni mladí kluci jsme za to strašně rádi.

Stanislav Heloňa