Ve třetí třetině však Hanáci třikrát inkasovali a zajetý scénář se opakoval…

Kde jste viděl příčiny porážky, když jste duel měli poměrně dobře rozehrán?
Rozehrané to bylo dobře, ale nezvládli jsme poslední třetinu. Začalo to už v té druhé, kdy jsme byli hrozně pasivní, Hradec se dostával do šancí. Chtěli jsme to zlepšit, ale hned v první minutě třetí části jsme inkasovali, což je dostalo na koně. Dali jsme jim moc prostoru před brankou, čehož využili.

Inkasovaný gól na 1:2 byl opět hodně sporný, zdálo se, že soupeř tam kotouč Konrádovi vyhrabal z lapačky. Jak jste situaci viděl vy?
Nevím, těžko říct. Bylo to tak nějak, že to možná měl, možná neměl… Rozhodčí to nechal hrát, takže to platilo.

Vy jste mohl srovnat, ale trefil jste tyč.
Ten tlak pak byl dobrý, šance minimálně na vyrovnání jsme měli. Chyběl kousek, ale těch příležitostí tam bylo víc. Měli jsme dát gól, ale hlavní problém byl, že jsme od půlky zápasu upadli do pasivity.

Z tribuny to vypadalo, že vaše střela šla do brány, ale příliš jste neprotestovali…
Sice jsem v první chvíli zvedl ruce, ale myslím, že nic jiného než tyčka to být nemohlo. Asi nepřicházelo v úvahu, že by se šel rozhodčí koukat na video nebo tak něco.

Potěšit vás mohla alespoň vaše trefa v oslabení. Hned jste věděl, jak zakončíte?
Věděl jsem, že vystřelím, protože bek šel dost s Hermošem (Jakubem Hermanem) a já měl dost prostoru. Skončilo to v bráně.

S Hradcem jste prohráli pojedenácté v řadě. Dá se říct, že to byl váš typický zápas s Mountfieldem?
Vypadá to tak… Poslední dobou to je tak, že se vždycky o gól přetahujeme a oni rozhodnou v závěru.

Nemáte z nich už trochu trauma?
To si nemyslím, na minulost nikdo nemyslí. Vždycky se jede od znova.

Co čekat v neděli od Zlína?
Bude to taky nepříjemný soupeř, budou asi hodně urputní v ofenzivě, my musíme hrát aktivněji než dneska.