V očích fanoušků Mory asi v současnosti nejpopulárnější bek, který v sezoně už posbíral šestnáct bodů, jenom těžko hledal slova.

„Fantastické. Zaplaťpánbůh, že jsme vyhráli a že jsem dal gól a dvě nahrávky? To už je taková sranda,“ těžko zadržoval smích třicetiletý Bartoň, který si přízeň olomouckých diváků užívá.

„Je to hezké, když skandují moje jméno. Ale tak dva roky zpátky tady skandovali v tom horším slova smyslu,“ vzpomíná s úsměvem.

Zařídil jste vítězství proti Hradci, když jste byl u všech třech branek. Co na to říkáte?
(smích) Co k tomu říct. Fantastické. Zaplaťpánbůh, že jsme vyhráli a že jsem dal gól a dvě nahrávky? To už je taková sranda (stále se směje). Prostě štěstí, že to tam padlo. Je to paráda, hezké.

Ve třetí třetině Hradec snížil na 2:1 a rázem to vypadalo všelijak. Začali jste se obávat o vítězství?
Za dvě třetiny jsme si vytvořili dost šancí, které jsme neproměnili. Ve třetí třetině, kdy to bylo pořád o jeden gól, musíte hrát a nesmíte polevit. My jsme dali na 2:0, ale pak z náhodné šance soupeř snížil. Nevím, jestli jsme se pak přímo báli o výsledek, ale nechtěli jsme si to připustit a chtěli jsme pořád hrát. To, že jsme potom byli vyloučení, patří do hry. Naštěstí to vyšlo tak, jak to vyšlo. Dali jsme gól na 3:1 a byly z toho tři body.

Vy v posledních zápasech hrajete ve velmi dobré formě. Pomohly vám k tomu i extraligové starty v dresu Vítkovic?
Děkuju moc. No, každému by to zvedlo sebevědomí. Já se cítím dobře, letní přípravu jsem měl super, neměl jsem žádné zranění a cítím se fantasticky. Ale je to taky díky spolupráci naší lajny a celkově týmu. Celá naše druhá lajna hraje výborně a to samé se dá říct i o těch ostatních. Teď to celkem dost padá naší druhé lajně, je to ale pořád o tom, kdo má štěstí. A to se teď týká právě nás.

Očekáváte, že si vašich bodů všimnou ve Vítkovicích a pozvou vás na jejich další zápas?
Ne, to ne. Já myslím, že podle toho se to nedělá. Tam šlo o to, že Vítkovice měly zraněné hráče. Já samozřejmě vždycky rád pojedu, ale není to úplně o tom, jestli se mi daří nebo nedaří. Myslím, že oni mě tam berou hlavně pro to, abych bránil a nedostávali jsme góly. Že se mi daří tady, to je myslím otázka štěstí. Jak říkám, je to jedno s druhým (usmívá se). Mám super parťáky v lajně a daří se celému mančaftu.

Za 23 zápasů jste nasbíral už 16 bodů. Mohla by to být pro vás životní forma?
No, dá se říct, že jo. Ale třeba minulý rok to taky byla životní forma (smích) Já už nevím, kam tu formu budu strkat (pořád se směje).

Fanoušci na tribuně každý zápas dost často skandují vaše jméno. Těší vás to?
Určitě to potěší, když skandují. Je to hezké, ale tak dva roky zpátky tady skandovali moje jméno v tom horším slova smyslu. Takže si to teď užívám (směje se). Je to pořád lepší, než kdyby na mě řvali, jako to bylo před nedávnem.