Olomoucký stadion má pověst pořádné mrazničky a ve středu to platilo ještě víc.
Málokdo si dovolil v občerstvení koupit pivo, většina fanoušků se posilňovala vlastními zásobami z donesených pleskaček.
„Uf, aspoň tady je trochu teplo,“ oddechl si jeden z fanoušků na vyhřátých toaletách.
S velkou zimou se museli vyrovnávat i samotní hokejisté.
„Hráči měli na sobě víc vrstev. Myslím si, že v sobotu to bude ještě horší,“ odhadoval havlíčkobrodský trenér Karel Dvořák.
Olomoučtí hráči měli určitou výhodu.
„Olomoucký stadion je jeden z nejstudenějších v republice. Jsme ale na to zvyklí už z tréninků,“ přiznal olomoucký kouč Jan Tomajko.
Nízké teploty se projevily i na kvalitě hrací plochy.
„Ani led není moc dobrý. Dost se štípe a voda, ze které se led dělá, hned zamrzne a je to nerovné. Hráči se ale s tím musí srovnat,“ dodal kouč Tomajko.
Jako sněhovou koulí do nosu
V nezáviděnihodné situaci bývají v takových zápasech především gólmani. Strážce olomoucké svatyně Libor Kašík trpěl zejména ve chvílích, kdy neměl příliš mnoho práce.
„Je to hrozné. Když na vás dlouho nic nejde, máte zmrzlé ruce a dostanete pukem do lapačky, tak to bolí, asi jako když dostanete sněhovou koulí do zmrzlého nosu,“ přirovnal mladý gólman.
„Snažil jsem se čas od času rozhýbávat, takže jsem byl připravený na každou střelu,“ vyprávěl Kašík, který svým výkonem pomohl Olomouci k vítězství.
Střelec rozhodující branky Kohoutů Jakub Bartoň si považoval všech věrných fanoušků, kteří v mrazivý podvečer do olomoucké „plechovky“ zavítali.
„Opravdu obdivuji ty, kteří v takové zimě dorazili. Klobouk dolů, já nevím, jestli bych tohle absolvoval,“ smál se olomoucký kapitán.
Fanoušci hokejové Mory nyní věří, že při příštím domácím zápase s Ústím nad Labem už bude rtuť teploměru v olomoucké „plechárně“ zase o pár stupňů výše.
Marek Palatka, Miroslav Mazal