„Asi před osmi lety jsem objevil na hrázi Cihelského rybníka dvanáctimetrový javor, který byl napadený penízovkou sametonohou. V zimních měsících jí byl doslova obalený, chodil jsem tam ty houby sbírat. Tak jsem to dělal asi tři roky,“ popsal Oldřich Pojezný.

Luboš Korbář nafotil pohled z Kočího kopce.
Z Kočího kopce u Sulkovce mohou lidé zahlédnout Alpy i Kralický Sněžník

Růst houby se na napadené dřevině podepsal, strom pomalu chřadnul. „Tak jsem zašel na městský úřad a strom koupil na dřevo. Pokácel jsem jej a nařezal na metrové špalky, které jsem pak postavil různě po zahradě. Tehdy byla velmi teplá léta, takže jsem špalky pravidelně zaléval. Žádná velká sklizeň mě ale nečekala, na každém dřevě se objevily tak dvě tři plodnice,“ popsal počátky svého pěstitelství chuťově vynikající houby Oldřich Pojezný.

Překvapení na japonské vrbě

Neúspěch ho přiměl k likvidaci špalků, od nichž si původně sliboval mnohem více. Jaké bylo ale jeho překvapení, když se penízovka sametonohá objevila koncem loňského roku na okrasné japonské vrbě. „Jeden ze špalků jsem měl asi tři a půl metru od tohoto stromu. Voda, kterou jsem ho zaléval, pravděpodobně dřevem protékala do zeminy, a tak se podhoubí rozšířilo dál na kořenový systém vrby. Ta pak celá obrostla penízovkami,“ podal možné vysvětlení k nenadálému výskytu oblíbené houbové pochoutky Oldřich Pojezný.

Ilustrační foto.
V Bystřici rozšíří hřbitov, přibudou místa pro hroby i urny

Penízovku sametonohou si nyní může dopřávat po celou zimu. „Když mrzne, tak neroste, ale jakmile se oteplí, zase pokračuje v růstu. Sklízet se dá po celou zimu,“ pochválil růst houby mykolog.