„Sama moc nevím, co k tomu říct. Zrovna dobře sportovně naladěna nejsem a ta situace se mi prostě nelíbí. Došlo ale ke kombinaci více různých negativních faktorů," říká olomoucká koučka, která společně s asistentem Janem Bělkou tým převzala před začátkem aktuální sezony.

„Mezi ty faktory patří úzký kádr, velká spousta zranění a také obrovská zodpovědnost uvržena na hráčky, které na to doteď nebyly zvyklé, protože třeba ještě v minulé sezoně za áčko ani nehrály. Je důležité si uvědomit, že kostra týmu má v průměru nějakých 21 let. A to je strašně málo," dodala.

Vrátit chuť ke hře

Hanačky přitom vstup do sezony neměly vůbec špatný, spíše naopak. Na úvodní remízu z palubovky pražské Slavie totiž navázaly další dvě vítězství proti Šaľe a také na půdě Hodonína. Potom to ale začalo. Přišla prohra v Plzni, doma s Mostem, hned nato vypadnutí se stejným soupeřem z poháru a poté další tři prohry za sebou. Nejdříve v Michalovcích, doma s Lázněmi Kynžvart a nakonec i ve Zlíně.

Fotbalisté FK Brodek u Přerova proti TJ Sokol Velké Losiny, Lukáš Bundil
Střelec Bundil vyměnil Brodek za Dub. S ním chce postoupit do I. A třídy

Na kontě jim tak stále zůstává pouhých pět bodů ze začátku a celkové deváté místo v tabulce. Co je ale důležitější, do českého play-off postupují jen první čtyři české týmy a Olomouc je mezi nimi až šestá a na pátý Písek ztrácí už čtyři body.

„Nyní na hráčkách leží obrovská deka a házená jako taková se ani hodnotit moc nedá, jelikož naprostá většina týmu vůbec nehraje to, na co má. Snažíme se teď tak pracovat zejména na tom, abychom si společně navrátily chuť ke hře," popisuje Fabíková.

Největší závaží je v hlavě

Ta se ale i přes to všechno, co se s jejími svěřenkyněmi aktuálně děje, snaží zůstávat pozitivní a hledat i drobnosti, od kterých by se tým mohl v budoucnu odrazit zpět do vyšších sfér MOL ligy.

„Pozitivní je určitě přístup na trénincích. Je opravdu až neuvěřitelné, jakým způsobem holky makají. Někdy až na hranici vyčerpání. Jakmile ale začne zápas, padne na ně obrovská zodpovědnost a stres a vypadá to, jako by najednou měly závaží na rukou. To největší závaží je ale v hlavě," lomí rukama.

„Bohužel zatím nevíme, kdy přesně se to stalo a neznáme ani tu pravou příčinu. Věřím ale, že se to jednoho dne zlomí a odejde to. Otázkou ale zůstává, jak a kdy," dodala ještě s vidinou lepších zítřků.

Ilustrační foto
Bravo! Basketbalisté Olomoucka slaví první výhru v Alpe Adria Cupu

Nejsme holt fotbal

43letá trenérka a při své aktivní hráčské kariéře i několikrát oceněná nejlepší česká hráčka pak také nastínila, že žádné větší změny v kádru se nechystají. A že v podstatě ani nejsou možné. „Holt nejsme fotbal a nové hráčky nečekají na každém rohu. Snažíme si třeba na trénincích pomáhat zkušenějšími hráčkami, které mohou předat zkušenosti, ale chce to zvednout hlavně pomocí systematických malých krůčků. Musíme také počkat, až se vrátí hráčky zraněné v podstatě už od začátku sezony," vysvětluje.

Jaké budou silné stránky?

V nejbližší budoucnosti čeká Olomoučanky sobotní domácí zápas s Pískem, za další týden měření sil na palubovce aktuálních lídryň z Dunajské Stredy a ve středu 15. listopadu další domácí střetnutí s aktuálně předposlední ostravskou Porubou. Další zápasy přijdou na řadu až týden po novém roce.

Ono je teď jedno, co budeme hrát a jakým systémem. Podstatné je to, že se nám věci z tréninků nedaří přenést do zápasů. Jakmile se to ale stane, a já doufám, že to bude co nejdříve, tak se naší silnou stránkou stane obrovská dravost a velká rychlost. Hlava je teď bohužel alfou a omegou všeho," uzavřela tak napůl optimisticky naladěná Lucie Fabíková.