„Proti Kynžvartu jsme si šly pro výhru, ale bohužel to nevyšlo. Udělaly jsme spoustu technických chyb, což bylo nejspíš dáno i nastavením v hlavách. Věděly jsme, že nám stačí uhrát bod k postupu do play-off a asi jsme k tomu nepřistoupily úplně nejlépe," říká Klára Kubálková k zatím poslednímu odehranému zápasu proti Kynžvartu, který mohl Zoře přinést jistotu účasti v play-off. Hanačky jej ale nezvládly a budou tak muset v posledním zápase porazit poslední Stupavu, která za celou sezonu dokázala nasbírat jen jeden jediný bod.
„Na druhou stranu jsme si ale z tohoto nepovedeného zápasu odnesly mnoho věcí, které tento týden budeme napravovat, abychom to v sobotu ve Stupavě zvládly. Vítězství je pro nás velkou prioritou a rozhodně zápas nechceme za žádných okolností podcenit. Ač je na tom soupeř jak chce, my si to v hlavách musíme nastavit tak, že nic než výhru nebereme," dodala ještě hráčka, která během dosavadních osmnácti startů nasbírala na své konto hned 40 vstřelených branek.
I tak ale není dvacetiletá studentka kombinovaného učitelského oboru tělocvik-geografie se svými výkony úplně na sto procent spokojená. „Chtěla bych se určitě ještě zlepšit. Zařazuji se totiž aktuálně do reprezentace a mám poměrně velké ambice, takže na sobě stále pracuji. Kromě tréninků s týmem mám i individuální plán," popisuje jedna z mladých nadějí českého sportu.
Obrovská zkušenost a rozdíl
Ta v poslední době skutečně nakoukla i do české ženské reprezentace, ve které absolvovala přípravný kemp a také odehrála dva přípravné zápasy proti Polsku. „Byla to nesmírná zkušenost a také rozdíl oproti juniorské reprezentaci. V té se totiž ještě velký důraz dával na trénování přihrávek a celkové doladění souhry, tady už je ale prioritou hlavně taktika," popisuje své dojmy hráčka, jejíž velkým vzorem je reprezentantka Veronika Malá.
Dosavadní vrchol kariéry ale Kubálková prožila už v minulém roce, kdy se společně s českou juniorskou reprezentací zúčastnila mistrovství světa, na kterém české lvice dosáhly na slušné jedenácté místo z celkového počtu 32 účastníků. S 27 nastřílenými brankami se navíc stala jednou z největších opor.
„Celé to bylo skvělé. Podala jsem tam totiž jeden z mých nejlepších výkonů. Jenom je škoda, že jsme prohrály s Angolou a skončily až jedenácté. Předvedly jsme ale velmi slušnou házenou a mohly jsme skončit ještě mnohem lépe. I parta byla tehdy vynikající," vzpomíná.
A čeho by chtěla tato mladá nadějná hráčka nastupující v olomoucké Zoře na levém křídle ještě v budoucnu dosáhnout? „Láká mě nějaké zahraniční angažmá. Myslím si ale, že bude pro mě lepší se tady ještě před odchodem nějakou dobu vyhrát. Určitě ale nechci skončit pouze v České republice," plánuje.
„Ideální by bylo třeba Norsko, kde jsou asi nejlepší házenkářské základny. Celá Skandinávie je ale výborná. Dále by také byla fajn Francie nebo Německo, prostě takové ty házenkářské velmoci," dodává.
Sestře pomáhám co nejvíce
Klára ale není jedinou házenkářkou v rodině. Podobně nadějná je totiž i její o dva roky mladší sestra Anna, která hraje taktéž za olomoucký klub a v této sezoně nakoukla i do pěti zápasů v Mol lize a na palubovce Písku zaznamenala i svou první vstřelenou branku. Mezi staršími dorostenkami pak skórovala dokonce 69krát během dvanácti startů.
„Jelikož obě hrajeme na stejném postu, je to mezi námi hodně o spolupráci a komunikaci. Když tedy vidím, že jí něco nejde úplně nejde, tak se o tom vždycky doma pobavíme. Snažím se jí samozřejmě co nejvíce pomoci," uzavřela Klára Kubálková.
