„Jelikož pocházím ze Zubří, házenkářského města, dostala jsem se k tomuto sportu díky bráchovi, který se mu věnoval už od první třídy. Začala jsem s nimi tedy chodit na tréninky a časem začala hrát za dívčí družstvo Lesana Zubří," popisuje 22letá brankářka své nejranější začátky.

„Tam jsem vydržela až do patnácti let, a protože klubu chyběly finance a vlastně už i hráčky, rozhodla jsem se přesunout do Olomouce, kam jsem čtyři rok dojížděla z Valašského Meziříčí, kde jsem chodila na střední školu," dodala s tím, že vysokou školu už studuje v Olomouci, konkrétně pak obor Řízení volnočasových aktivit.

Házená však nebyl první sport, kterému se začala věnovat. „Hrála jsem fotbal, ale nakonec jsem uvážila, že ta házená bude přece jen lepší. I proto, že jsem musela hrát společně s klukama. Musím ale říct, že do branky mě to táhlo od začátku. I v tom fotbale. A jak se branka postupně zvětšovala, usoudila jsem, že ta menší mi bude vyhovovat více," vypráví se smíchem.

Obrat se Slavií následovala Litva

Poprvé na sebe Michaela Polášková výrazněji upozornila zhruba před čtyřmi lety, když se dostala jako náhradnice do branky při ligovém utkání s pražskou Slavií.

„Dodnes na to vzpomínám. Trenér mě poslal na hřiště, když jsme prohrávaly o šest branek. Předvedla jsem několik dobrých zákroků a nakonec jsme vyhrály o gól, když čtyři sekundy před koncem skórovala Martina Přikrylová," líčí.

Od té doby ale přišly ještě mnohem větší úspěchy. Tím zatím největším byla účast na béčkovém mistrovství Evropy do devatenácti let v Litvě v roce 2019, na kterém české bojovnice skončily na velice dobrém druhém místě hned za Švýcarskem.

Příští stanice Polsko?

To už je ale minulost a nyní se mladá nadějná gólmanka poohlíží zase směrem dopředu. „Snem každé hráčky je nakouknout do zahraničí. Já zatím ale studuji, a tak nechávám vše otevřené," říká.

„Líbí se mi polská liga. Má vysokou kvalitu, hraje tam mnoho Češek a Slovenek a ani jazyková bariéra by nebyla taková jako ve Francii či Německu. Sympatický mi pak je klub Piotrkowianin Piotrków, kde působí Porubanky Silva Polášková a aktuálně zraněná brankářka Hanka Mučková," specifikuje svou možnou budoucnost gólmanka, která v Olomouci mimo jiné vypomáhá i s trénováním mladých nadějí.

Chceme minimálně obhájit

Ale zpět do přítomnosti. V rozjeté sezoně, ve které se svými spoluhráčkami ze Zory obhajuje loňský bronz, je zatím po patnácti zápasech na sedmém místě a z českých týmů celkově na čtvrtém, což by zajišťovalo postup do play-off.

Olomoučanky navíc dokážou získávat i body, které nejsou zrovna očekávané. Naposledy se tak stalo minulou sobotu při remíze 30:30 s vedoucí Šaľou.

„Rozjezd byl letos pomalejší, což bylo dáno velikým omlazením kádru před sezonou. Získáváme ale cenné body a držíme si dobrou šanci na play-off. Věřím ale, že to bude vyrovnané až do posledních okamžiků. Chtěly bychom ale vybojovat minimálně bronz, tak jako loni," uzavírá Michaela Polášková na pozitivní vlně.