„Dá se říct, že děláme úplně všechno, jsme schopni odchytit i roj včel. Díky tomu, že v jednotce pracuje spousta hasičů od vojenského záchranného sboru, tak se nebojíme vůbec ničeho a jdeme do všeho, kam nás povolají,“ říká Libor Temlík, velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Domašově nad Bystřicí.

Sbor, který funguje už asi sto let má v současnosti šestadvacet členů, ve výjezdové jednotce jich je o čtyři méně. S dorůstající generací a nástupcem tady mají však problém, na soutěže se nejezdí.

„Co se soutěží týče, snažíme se plnit to, co nám určuje předpis, tedy dodržet okrskovou soutěž. Jinak nemáme čas ani prostředky. A nástupující generace? Dokud nenastoupilo předešlé a současné vedení obce, tak o hasiče nikdo moc zájem neměl. Hasiči fungovali tak, že když k něčemu došlo, tak se snažili sejít, ale to byly chlapi, kteří dělali vesměs mimo obec, jednotka nefungovala a situace se zlepšila o sto procent,“ pokračuje velitel.

Podotýká však, že v Domašově nad Bystřicí není ani tradice.

„Není tady ani tolik lidí, v současnosti tady žije asi čtyři sta devadesát obyvatel vesměs staršího věku a mladí nám odcházejí. Mladí nejsou, takže když se nám podaří sehnat jednoho dva členy za rok možná dva, tak jsme rádi,“ říká Temlík a dodává:

„Proto udržujeme vyloženě jen výjezdovou jednotku a já osobně nezatěžuji kluky se soutěžením. Mají svou práci, pracují na směny a horko těžko by se i sháněli peníze na dopravu na soutěže a jídlo pro kluky. Vyloženě to směřujeme k pomoci občanům a výjezdové jednotce.“

Kromě toho však dobrovolní hasiči nezapomínají ani na domašovské obyvatele.

„Vždy ve spolupráci s obcí, děláme dětský den. Máme připravené různé atrakce, ukazujeme techniky, děti si mohou zastříkat z hadic, stříkačky. Taky děláme lanovku přes řeku Bystřici nebo stavíme májku i ji kácíme,“ vyjmenoval akce hasič, který pracuje i jako profesionální hasič u jednotky ve vojenském prostoru Libavá.

„K hasičům jsem se dostal tak, že mě k tomu přivedl tehdejší velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů a jsem jím patnáct let, jako podnikový hasič jsem o dva roky kratší dobu. Baví mě to a je to zajímavá práce. Dřív jsem dělal fotbal, plavání, hasiče a pak se mi narodil syn, tak jsem musel aktivity omezit, protože rodina má přece jen přednost. Vybral jsem si, to co mě nejvíc baví, to znamená hasiččinu,“ dodává Temlík.

Kozlův hasičský počin

Dobrovolní hasiči v Domašově nad Bystřicí patří do jednotky požární ochrany třetí kategorie. Vyjíždějí v průměru asi osmnáctkrát do roka. Jedna z událostí, na kterou se nedá jen jednoduše zapomenout se stala před čtyřmi roky.

„Tehdy tady byly kruté sněhy, zamrzla řeka Bystřice a tak jsme měli týden v kuse co dělat. Hromadily se kry, museli jsme je uvolňovat a ve spolupráci s panem starostou a obcí jsme to zvládali, jak se dalo, pohotovost jsme měli až do rána,“ vysvětluje Libor Temlík, velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Domašově nad Bystřicí.

O rok později zase domašovští hasiči zachraňovali rafťáky na rozbouřené vodě.

„Byla velká voda, u domašovské líhně se převrhli a zůstali uprostřed řeky viset na naplavených kmenech. Před pěti, šesti lety jsme zase měli v obci požár, bývalého polesí, kde zahynul člověk,“ doplnil velitel.