„Jak se říká v nejlepším,“ usmíval se právě zvolený nejlepší brankář HET ligy za sezonu 2017/18.

Kdepak, místo fotbalového důchodu se chystá se Sigmou na poslední duel této sezony a pak na evropské poháry.

„Nasadili jsme si vysokou laťku, ale věřím, že naši sílu ukážeme i v příští sezoně,“ uvedl brankář momentálně pátého týmu ligové tabulky.


Jak se to poslouchá, že jste nejlepším ligovým brankářem sezony?
Je to příjemné ocenění. Skvělých brankářů v lize je ale spousta. Jsem za to samozřejmě rád, ale nemyslím si, že bych byl ten úplně nejlepší. Musím poděkovat mančaftu, protože sám jako individualita nikdo nic neudělá. Mančaft pomohl mně a já jsem pomohl jemu.

Říkáte, že se necítíte jako nejlepší. Koho byste vybral?
Mohl to z TOP 5 dostat kdokoliv. Ale napadá mě třeba Laštůvka (na podzim Slavia, na jaře Ostrava – pozn. red.), který vychytal 15 nul. V tomhle nám trochu utekl a trochu mě to štve, mohl jsem ho ponahánět. Taky Milan Heča na jaře chytil super fazónu, takže bych ho řadil vysoko.

Teď jste král brankářů, přitom před dvěma roky jste uvažoval, zda kariéru nezapíchnout, že?
Bylo to celkové zklamání ze sestupu. Já jsem už předtím sestoupil i v Rumunsku, i když tam jsem za to moc nemohl, protože jsem přišel až v zimě, kdy byl klub poslední a měl asi osm nebo deset bodů po podzimu. Pak jsem přišel do Olomouce a hned další sestup. Takže mi to všechno vrtalo hlavou. Pak jsem si ale sedl se sportovním ředitelem Minářem a ten mě přesvědčil, že by bylo dobré pokračovat. Dal mi vizi a jsem rád, že jsem nakonec mohl být součástí toho nově se rodícího silného mužstva.

Předpokládám, že konec kariéry tedy nyní v úvahu nepřichází.
No, je to otázka, jestli není správná doba skončit teď. Jak se říká v nejlepším. Ale já jsem typ, který to zkusí ještě zopakovat. Bude to těžké, ale motivace tady určitě je. Takže chtěl bych pokračovat. Nasadili jsme si laťku, ale věřím, že budeme schopní ukázat naši sílu i v příští sezóně. Nějaké výkyvy jsme měli, ale to postihne každý mančaft. V globálu jsme, myslím, předváděli pěkný fotbal. Trenér Jílek tomu dal tvář a jsme rádi, že tenkrát ve Vlašimi ho Honza Štěrba zachránil a on tady vybudoval toto mužstvo. I trenérovi patří kus té mojí ceny. Stejně jako dalším členům realizačního týmu. Tomáši Lovásikovi, masérovi Kamilovi Skopalovi, který se o mě v mém věku parádně stará, a nesmím zapomenout ani na svého osobního trenéra Tomáše Kulatého.


Vy máte i svého osobního trenéra?
Ano. Jednou dvakrát týdně jsme spolu zašli udělat nějaké cviky, abych se i ve svém věku zvládal udržet mezi nejlepšími. Tady na stadioně natrénujeme speciální brankářské věci, ale aby se člověk udržel ve špičce, tak si musí přidat. Já jsem si našel Tomáše, mám v něj důvěru a i tímhle jsme práci zúročili. Chodili pak k němu i někteří ostatní kluci. Dal jsem na něj tip. Udělat si jednou týdně něco navíc není na škodu.

O jaká cvičení jde?
Protahovací cviky, ale také různá cvičení na rychlé nohy a podobně. Jak jsem velký, tak v tom trochu zaostávám. V neposlední řadě taky mentální koučink. Předával mi pozitivní energii a pořád mě ujišťoval, že si musím věřit. Zaměřené je to na více věcí a vždycky jsme to spolu tak ladili.

V zahraničí už je to už údajně docela běžná praxe, že hráči se o svůj progres starají i mimo stadion. Je to tak, že u nás na to přicházejí spíš až s věkem?
Já když jsem byl mladý, tak jsem nepotřeboval ležet dlouho na masérském stole. Jak napsal jeden doktor, tak tady je zvykem, že hráči skončí v 11 trénink a v půl dvanácté už sedí s mokrou hlavou někde na terase na kávě. Je to pravda. A když jsem byl mladý, tak si přesně pamatuju, že jsem byl to samé. Asi s věkem si to člověk uvědomí, že pokud si chce kariéru prodloužit, tak se o sebe musí víc postarat. Víc strečovat, něco si přidat, aby těm mladším stačil. Mě už to teď přijde úplně normální, ale těm mladým to asi nevysvětlíme. Přijdou si na to sami.

Jak moc vás mrzí, že ačkoliv jste drželi skoro celou sezónu třetí místo, tak teď, těsně před koncem, jste o něj přišli.
To je asi nejhorší, když se na to s odstupem koukám. Radši bych byl v pozici Sparty nebo Jablonce. Celou sezonu pátý a pak jedním zlomovým se posunout na třetí místo. Je to škoda, když jsme to 90 procent času drželi my a pak o něj po trochu nešťastné porážce na Spartě přijdeme.


Vidíte ještě šanci na posun výše?
Náš cíl je v první řadě porazit Mladou Boleslav, která se v posledních kolech už herně zvedá. To je z naší strany maximum, co pro to třetí místo můžeme udělat. Pak už budeme jen čekat. Věřím, že Bohemka by mohla vzít body Spartě. V posledních zápasech moc nevyhrávala a bude se chtít pěkně rozloučit se svými fanoušky. A Slovácko taky nedostává moc gólů. Tak věřím, že to Heča zamkne. Výsledek 0:0 by byl super. Ale opakuju, že v první řadě musíme porazit tu Boleslav.

Půjde na hřišti vypnout myšlenky na to, jak to vypadá na ostatních stadionech?
Tohle na hřišti nesledujete. Už o poločase na Spartě padlo něco jako: Vy asi víte, jak hraje Jablonec na Slavii. Ale nevěděl to nikdo. My jsme to ani nechtěli vědět. Soustředili jsme se na svůj zápas a tohle jsme řešili až po zápase. O to je to pak příjemnější, když přijdete do kabiny, dozvíte se výsledek a třeba zjistíte, že jste tam.

Jako jeden z mála hráčů v kádru jste zažil zápasy evropských pohárů. Jak by Sigma mohla v té konkurenci uspět? Měla by podle vás šanci prokousat se přes všechna předkola?
V Rumunsku jsem zažil obě evropské soutěže. S Gaz Metan Medias jsme to málem zvládli přes předkola až do skupiny. Chyběl nám jeden gól, takže se to dá. Nejdřív jsme porazili doma i u nich nějaké Finy. Pak jsme dostali silný Mainz a to už každý čekal, že vypadneme. Ale po dvou remízách jsme je na penalty vyřadili. Nakonec jsme vypadli s Austrií Vídeň. U nich jsme prohráli 3:1 a doma pak vyhráli jen 1:0. Ten fotbal v Evropě je ale opravdu o něčem jiném. Týmy už jsou kvalitní. Naše nevýhoda by možná mohla být, že kluci tady s tím žádnou zkušenost nemají. Ale jak jinak ji získat, než se do Evropy probojovat?

A co Liga mistrů? Na tu máte jaké vzpomínky?
S Galati jsme měli těžkou skupinu, kde byl Manchester United, Benfica Lisabon a Basilej, takže jsme tam neuhráli ani bod. Ale zase jsme nedostávali žádné výprasky. Ale to už byl opravdu jiný level. Zdálo se mi, že soupeři, když potřebovali, tak přitáhli, dali nám gól a zase si hráli to svoje. Ale věřím, že se do té Evropy dostaneme a ukážeme třeba víc, než ukázal Zlín.

Nejlepší brankáři sezony 2017/18
1. Miloš Buchta (Sigma Olomouc)
2. Milan Heča (1. FC Slovácko)
3. Matúš Kozáčik (Viktoria Plzeň)

Minulí vítězové
2016/17 Jiří Pavlenka (Slavia)
2015/16 Matúš Kozáčik (Plzeň)
2014/15 Matúš Kozáčik (Plzeň)
2013/14 Matúš Kozáčik (Plzeň)