Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

Na extrémně krušnou (a to doslova) zimní přípravu z ledna roku 2008 nikdy nezapomene bývalý ligový útočník Sigmy Olomouc a Mladé Boleslavi David Rojka. Po operacích kolene zkoušel na sklonku kariéry druholigové angažmá v Sokolově pod trenérem Martinem Haškem, pro kterého šlo o první štaci v pozici hlavního kouče. „To tenkrát bylo drsné, mentora mu dělal Jaroslav Hřebík, takže nás čekal masakr,“ vzpomíná dnes 41letý trenér divizního Přerova.

„Před startem zimní přípravy jsme měli v Praze na fakultě kondiční testy. Martin Hašek tam přišel, normálně mi na běžící pás stoupl, takže jsem musel běžet znovu,“ ohlíží se s úsměvy David Rojka.

To ale není nejsilnější zážitek někdejšího vytáhlého hroťáka. „V rámci zimního soustředění nám naordinoval běžky. Já na nich ale vůbec neuměl,“ vypráví David Rojka. „Byli jsme v Abertamech v Krušných horách. Měli jsme běžet nějaký závod. Samozřejmě jsem skončil poslední, horší ale bylo, že jsem se i ztratil a spoluhráči mě snad i museli hledat,“ práskl Rojka.

Manželky na soustředění Sigmy

Na zajímavé soustředění Sigmy Olomouc vzpomíná David Kobylík. V zimě ročníku 1999/2000 vedl Hanáky Petr Žemlík. Ten se svými svěřenci vyrazil na soustředění na Horní Bečvu.

„Tehdy jsme byli skoro na padáka. Vzal nás od středy do středy na běžky. Bylo tam půl metru sněhu a běhali jsme na běžkách, ani hřiště tam nebylo, čistě kondiční příprava, takže opruz,“ vypráví bývalý fotbalista.

Ale hráči v galejích hřála příjemná vidina pátečního příjezdu manželek a přítelkyň. „Trenér chtěl, aby viděly, jak budeme muset fárat na jaře kvůli záchraně a pochopily, proč a jak trénujeme. Tak mohly v pátek přijet s tím, že trénink bude jen v sobotu dopoledne a pak až v neděli, kdy ráno odjedou,“ popisuje Kobylík.

A také se tak stalo. V pátek si na kopci dával mančaft fotbálek. „Staří hráli z kopce, mladí do kopce, branky jsme si udělali asi patnáctimetrové, protože se v tom sněhu pořádně nedalo hrát. Bylo to prostě jen běhání za balonem na fyzičku. A přijela první manželka – ta trenérova, takže se začali objímat. Po tréninku pak přijely další ženy,“ pokračoval v příběhu.

„Následovaly tři dny v uvolněné atmosféře s večírky, potom manželky odjely. Nikdy jindy jsem to na soustředění nezažil. Potom jsme to doběhali na běžkách a měli jsme toho plné kecky. Nenatrénovali jsme ale skoro nic,“ usmál se Kobylík.

Nakonec byl trenér Žemlík odvolán dvě kola před koncem a sezonu s úspěšnou záchranou dotrénoval Leoš Kalvoda. Sigma skončila na dvanáctém místě.

A tradiční zimní drily podle Davida Kobylíka? „Jinak už se pak běhalo hlavně první týden – hodně na Poděbrady a zpět, ovál na starém spartakiádním stadionu nebo schody. V Německu jsme pak končili sezonu kolem 20. prosince, po Novém roce se jelo na dvoutýdenní soustředění do Rakouska, kde jsme dělali všechno s balonem. Byly tam výborné podmínky a v polovině byl stmelovací večírek s vedením. Potom příprava v Německu a začala liga,“ porovnával Sigmu s angažmá v Bielefeldu.

„Ve Francii to bylo ještě jiné, tam se také končilo až 20. prosince, jenže okolo 2. ledna se hrál pohár. Tehdy tam ještě byly dva poháry. Takže jsme dostali do 27. prosince volno ale s individuálním plánem. Pak už jsme se museli hlásit,“ prozradil, jak to bylo ve Štrasburku.