„Oni to hodně otevřeli, hráli na vítězství, což se jim asi vymstilo. Ta branka je srazila do kolen,“ říká Ordoš, s pěti trefami nejlepší olomoucký střelec.

Svojí asistencí mimo jiné potvrdil i to, že olomoucký kouč má při svých střídáních zatím hodně šťastnou ruku. Po střídajícím Kobylíkovi, který trefil tři body proti Slavii, rozhodl v Liberci střídající Janotka. S asistencí střídajícího Ordoše.

„Jay – jay (Tomáš Janotka, pozn. aut.) přišel a rozhodl. Sehrálo se to dobře. Hořa (Tomáš Hořava, pozn. aut.) tam vybojoval balon, narazil si to s Jay – jayem, ten to dal Hubňovi (Michal Hubník, pozn. aut.). Hubňa mi to sklepl, já jsem viděl, že má rychlost, tak jsem mu to posunul. To zakončení už bylo šťastné,“ líčí Ordoš situaci před brankou, která Olomouc udržela v kontaktu s pohárovými příčkami.

V té době se vysoký útočník pohyboval netypicky na postu středního záložníka. Tam se posunul, když brazilského středopolaře Melinha nahradil Janotka.

„Ty tři minuty to tam bylo super. Ale byla to jen výpomoc, určitě se tam nechci nijak angažovat. I když jsem to zamlada v dorostu hrával, není to můj post,“ směje se forvard.

Na Hanou zamířil z pražských Bohemians 1905. Předtím působil v Mladé Boleslavi a ve Slovácku. A z té doby pramení jeho liberecké „štístko“.

„Mně se tam docela daří. S Boleslaví jsem tam vyhrál dvakrát, s Bohemkou jednou,“ vysvětluje, proč Sigma pod Ještědem poprvé v historii české ligy vyhrála.

A bilanci si udržel i v Sigmě, doma Liberec porazil dvěma góly sám. Teď nahrával na vítěznou branku.