Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Proti Spartě v Gambrinus lize jako osmnáctiletý debutoval, to bylo na podzim v roce 2002. Teď se Roman znovu vrací do akce v české nejvyšší soutěži. Po dvou letech v ruském FK Moskva, kde nebyl příliš vytížen, hraje za Spartu.

Rozhovor

V Olomouci jste strávil velkou část své kariéry, jak jste zápas prožíval?
Strašně jsem se na něj těšil. S blížícím se výkopem jsem byl čím dál nervóznější, ale jsem rád, že jsme vyhráli. O to je to šťastnější.

Svou premiéru ve Spartě tedy hodnotíte kladně?
Týmový výkon bych hodnotil jako dobrý. Měli jsme trošku štěstíčko při našem gólu. Svůj výkon jsem si představoval lepší, ale jedeme do Prahy se třemi body a to je hlavní.

Za jak dlouho se dostanete do optimální pohody?
V přípravě jsem odehrál slušné zápasy. Teď to bylo první kolo, navíc v Olomouci. Takže tam byla nervozita, možná i ten terén udělal svoje. Ale jak už jsem řekl, vyhráli jsme a to je důležité.

Jak moc zápas narušili diváci? Hodně se přerušovalo.
Je to nepříjemné. Je zima, sněží, jste mokrý, není to ideální. Rozhodí vás to.

Atmosféru zápasu hodně vyhrotila situace, kdy se Olomouc dožadovala odpískání pokutového kopu …
Viděl jsem, jak pomezní odmával odkop. Vznikla strkanice, kdy si domácí mysleli, že rozhodčí odpískal penaltu.

Vy jste byl v klidu?
Byl jsem v pohodě, protože když jsem se otáčel na pomezního, tak signalizoval odkop.

Možná by byla remíza zasloužená. Sigma s vámi krok držela.
Určitě, protože Olomouc má kvalitní tým. Hodně to ovlivnil terén, který se během zápasu dost zhoršil. Na začátku zápasu bylo hřiště ideální. Pak už to připomínalo jenom boj.

S bráchou Michalem jste nebyli moc v soubojích.
On hrál zleva, byl tam jen jeden souboj, když jsem si pokopl míč do lajny. Jinak byl na druhé straně.

Říkal jste štěstíčko. Měli jste ho i vy? Třeba při tom závěrečném závaru?
Měli jsme štěstí, že to tam nepadlo. Mě to trefilo přímo do hlavy, ještě předtím mě trefil Melinho do nohy. Jsem rád, že se to povedlo a vyhráli jsme.