Kdyby se ale v sestavě proti Brnu neobjevil Tomáš Janotka, bylo by to neskutečné překvapení.
„No, musíte se zeptat trenéra,“ pousmál se olomoucký železný muž.
Letos ani jednou nechyběl v základní sestavě svého týmu a nebýt svalového zranění v utkání se Spartou, nejspíš by měl na kontě i plný počet odehraných minut. V loňském ročníku vynechal jediné utkání – kvůli kartám.
V současnosti se navíc může pochlubit výbornou formou.
V utkání s Baníkem v pondělí s jistotou proměnil penaltu a dravým průnikem připravil druhý gól pro Přikryla. Nikdo by se nezlobil, kdyby podobný kousek zopakoval i v Brně.
„Útočící hráč má vždycky výhodu, protože je o myšlenku napřed. A pokud se mu podaří ji realizovat a obejde protihráče, tak má velkou šanci na to, aby se prosadil,“ řekl Janotka.
Omlazené a zrychlené mužstvo soupeře mu vrásky nedělá.
„Samozřejmě že jsou rychlí, ale my vzadu taky nejsme žádní šneci, tak si s tím snad poradíme,“ říká brněnský rodák, který do Sigmy přišel v roce 2004 ze Židenic.
„Pro mě je zápas s Brnem určitě atraktivní,“ tvrdí Janotka.
„Je to pro mě prestižnější než pro některé moje spoluhráče. Mám tam rodinu, kamarády, spoustu známých, takže to pro mě bude určitě specifičtější zápas. Já se na něj moc těším, taky proto, že je to moravské derby, což je vždycky zajímavý zápas.“
Když ho ale domácí tiskový mluvčí označil za Brňana v olomouckém týmu, sám se ohradil.
„Už jen tak na půl,“ usmál se. „Vzhledem k tomu, že už jsem tady asi sedm let, tak moje srdce patří Sigmě, to je jasné.“
„Také jsem tady koupil pozemek, takže tím je jasně dané, kterým směrem bude ta moje životní cesta směřovat a kde se i s rodinou chci usadit. Už se cítím Olomoučákem,“ dodal Janotka.
Zbrojovce prý ani na dálku nefandí.
„S fotbalovým Brnem nic společného nemám. V 1. FC nebo ve Zbrojovce jsem nikdy nehrál, takže ke klubu jako takovému žádný vztah nemám,“ vysvětlil devětadvacetiletý sympaťák.
