Po vítězství na Slovácku se do řad příznivců olomouckého fotbalu zase vrátila pohoda. Sigma se vrátila na druhé místo tabulky a nebýt toho, že Plzeň si hraje tak trochu vlastní ligu, dalo by se říct, že se vrátila do boje o titul.
Hanáčtí fotbalisté už v posledních dvou sezonách pod vedením trenéra Zdeňka Psotky čeřili vody na špici tabulky. Boj o absolutní čelo se jich ale nikdy netýkal. Co se změnilo?
Odpověď bude možná překvapivá. Sigma je všeobecně chválena za ofenzivní pojetí, které jí její kouč neustále vštěpuje, ovšem ruku v ruce s útokem jde také zlepšená defenzivní práce mužstva.
Posuďte sami, čísla hovoří jasně: po dvanácti kolech ročníku 2008/2009 měla Sigma na kontě 14 inkasovaných branek, loni touto dobou i přes nevydařený úvod o jednu méně. Letos je to jen sedm.
„A z těch sedmi gólů byly dva z penalt a dva vlastní, takže je to celkem dobré,“ usmívá se aktuální šéf olomoucké obrany Aleš Škerle.
„Ale je to především výsledek hry celého mužstva,“ říká.
Stejný názor má i Martin Kotůlek, asistent trenéra Zdeňka Psotky a sám bývalý výborný ligový i reprezentační obránce:
„Rozhodně je to práce celého mužstva. Už útočníci a záložníci začínají s napadáním. Tým se celkově ještě více konsolidoval a to je znát. “
„To, že se dlouho známe, nám rozhodně prospívá. Dokážeme si vyhovět. Tým se dlouho tvořil a obrana si teď sedla,“ souhlasí i Škerle.
V létě do ní přišel zkušený Radim Kučera a mladíky vedle sebe i před sebou srovnal.
„Taková osobnost pomůže každému mužstvu. S příchodem Radima bylo vidět, že spolupráce všech řad při bránění šla nahoru,“ říká Kotůlek.
Po Kučerově zranění naskočil do defenzivní čtveřice Pavel Dreksa, který vedle Škerleho pravidelně nastupoval v minulém ročníku.
„Pavel dlouho čekal na šanci a stejně jako loni ji chytil za pačesy. Zvládá to zatím velmi dobře,“ chválí parťáka Škerle.
„Tím, že spolu hráli v minulé sezoně, součinnost obrany po Radimově zranění nijak neutrpěla. Pavel Dreksa tam naskočil naprosto plynule,“ podotkl Kotůlek.
Hádanku vyřešil Vepřek
Stabilita formy obranné čtveřice je dalším důležitým faktorem, který způsobil, že Sigma tak málo inkasuje. Pomineme-li vynucenou změnu na postu stopera, hrála až na utkání s Libercem obranná čtyřka v lize vždy ve stejném složení.
Už během loňské sezony se na jejím pravém kraji zabydlel Tomáš Janotka, ale nalevo měla Sigma dlouhodobý problém.
Měl by hrát zlobivý mladík Heidenreich? Zkušený Onofrej? Nebo snad další talentovaný junior Machalický?
Zapeklitou hádanku nakonec vyřešil navrátilec z hostování na Žižkově Michal Vepřek, který letos na podzim hraje v obrovské pohodě. Jak už bylo řečeno, vynechal jen duel s Libercem kvůli svalovému zranění.
„Když obrana hraje delší dobu spolu, tak je to samozřejmě velké plus. Hráči vědí, co jeden od druhého čekat, některé věci už se dělají automaticky, řekl bych skoro až poslepu. I když je komunikace na hřišti důležitá, tak když je obrana sehraná, tak už vlastně ani tolik mluvit nemusí,“ vysvětluje Kotůlek.
Obranný blok na Slovácku fungoval
Že trenéři Olomouce defenzivní práci mužstva věří, se ukázalo v posledním ligovém mači na Slovácku. Sigma i díky brzkému vstřelenému gólu přenechala iniciativu soupeři a postavila obranný blok daleko hlouběji, než bývá zvykem.
„Byl to taktický záměr. Kalkulovali jsme s tím, že bychom pak mohli mít více prostoru pro naše brejky,“ potvrdil Kotůlek.
„Nějaké chyby jsme tam samozřejmě měli, ale ve výsledku Slovácko mělo jen jednu střelu ze šestnáctky, jinak si vyloženou šanci nevypracovalo, takže dá se říct, že jsme byli úspěšní,“ doplnil.
„V jedné fázi se nám nedařilo získávat odražené míče a opticky to možná vypadalo, že jsme pod tlakem, ale herně to zase tak hrozné nebylo. Slovácko se opravdu do téměř žádné šance nedostalo,“ přisvědčil Aleš Škerle.
Sigma v Uherském Hradišti tedy ukázala, že je schopná soupeře nejen zdrtit ofenzivní silou, ale také zdeptat důsledně upletenou obrannou pavučinkou.
„Když jsme v létě hráli přípravný zápas s CSKA Moskva, tak nám soupeř několikrát změnil rozestavení i styl hry a my jsme s tím měli problémy. I my se snažíme mužstvo připravit na to, aby bylo schopné takto měnit rytmus. Když jeden styl nefunguje, tak nasadíme druhý,“ poznamenal na závěr Kotůlek.
Sedm inkasovaných branek Sigmy
1. Plzeň – Olomouc, 45. Horváth z pen. (1:0): První branku sezony obdržela Sigma z penalty, která byla nařízená za zřejmě nastřelenou ruku Vepřeka. Pomezní rozhodčí Peřina ale zdvihl praporek.
2. Plzeň – Olomouc, 80. Janotka vlastní (2:2): Jedna z největších a pro Sigmu nejsmutnějších kuriozit sezony. Pravý bek Janotka nejprve v 79. minutě poslal nádhernou střelou svůj tým do vedení, aby několik sekund nato srovnal na konečných 2:2 ukázkovým vlastencem.
3. Olomouc – Jablonec, 90. Pekhart (4:1): Hráči Sigmy už možná slavili výprask, který uštědřili Jablonci, když se v samém závěru objevil ve vápně a korigoval výsledek na 4:1.
4. Ostrava – Olomouc, 45. Šenkeřík (1:1): Na konci první půle se míč se štěstím odrazil ve vápně k volnému Šenkeříkovi, který pěkně srovnal na 1:1. Sigma nakonec brala tři body díky trefě Rossiho.
5. Slavia – Olomouc, 57. J. Černý (1:0): Na dalekonosný pokus exolomouckého Jaroslava Černého si sice brankář Blaha sáhl, ale mezi tři tyče jej už nevytěsnil. Za Sigmu srovnal deset minut před koncem Hubník.
6. Teplice – Olomouc, 78. Vidlička (1:0): Rozbahněný terén na severu Čech Hanákům neseděl. Štastný pokus Vidličky do vlastní sítě tečoval Dreksa.
7. Olomouc – Sparta, 89. Kucka z pen. (0:1): Hojně diskutovaná branka, kterou Sparta vstřelila v poslední minutě z penalty nařízené za ruku Rossiho.
Martin Dostál, Jiří Fišara