V každém z velkých týmů nosil obránce Tomáš Ujfaluši kapitánskou pásku, nyní si užívá období po aktivní kariéře.
Vítěz Evropské ligy sleduje dění v českém fotbale a doufá v pozvánku do staré gardy hanáckého klubu.
Tomáši, jak se máte? Ve fotbalovém prostředí o vás teď není příliš slyšet…
Mám se fajn, užívám si života (úsměv). Starám se
o dceru, takže je všechno
v pohodě. Docela cestuju, když mám čas. A hraju golf, když je počasí. A taky hraju fotbal, jednou za čtrnáct dní okresní přebor za Starou Ves. A trošičku pomáhám Spartě se skautingem. Malinko.
Věnujete se také komentování zápasů v televizi. Co říkáte na tuto roli?
Jo, mně se to líbí. Člověk hrál fotbal celý život, a když mám možnost, tak se jdu podívat do studia na nějaký zápas. Poslechnu si další názory jiných hostů, je to jedna z věcí, která mě baví. Pokud toho není hodně, tak mě to naplňuje.
Prošel jste řadu velkých klubů. Jak se tam nyní dívají na mladé české hráče?
Naši mladí hráči mají pořád velké krédo. Já jsem zastáncem toho, aby mladí hráči neodcházeli do ciziny třeba v sedmnácti letech. Protože málokdo z Čechů je schopný se ve velkých klubech v tomto věku prosadit. Ve finále to dopadá tak, že jsou tam rok, nehrají, a pak začnou chodit po hostováních. To je velká škoda. Myslím, že je lepší, aby hráli dva tři roky tu naši českou ligu a i třeba v pohárech. Pak má hráč na kontě šedesát zápasů a v novém klubu ho třeba budou brát
s tím, že jej chtějí zakomponovat do sestavy. Ať je to případ Daridy, Kadeřábka nebo Ládi Krejčího.
Jak vidí Tomáš Ujfaluši situaci v olomoucké Sigmě? Chystá se v ní nějak angažovat?
Jak se dívá na současnou reprezentaci a naděje českého fotbalu?
CELÝ ROZHOVOR najdete
v PÁTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ Olomouckého deníku 25. listopadu