V sobotním druhém Istanbulském derby na Besiktasi jsme udělali další, významný krok k zisku titulu.

Tentokrát mně dal trenér Yanal důvěru přesto, že nikdo nebyl zraněn ani nepykal za karty. Asi mi k tomu pomohly dvě branky z posledního utkání i skutečnost, že mě v Turecku vyhlásili Hráčem kola.

Samotný zápas jsme měli pod kontrolou a poměrně brzy šli zásluhou Sowa do vedení, když po rychlém protiútoku z úhlu prostřelil gólmana na bližší tyč.

I nadále jsme zápas kontrolovali, ale těsně před odchodem do kabin jsme zřejmě trochu polevili v koncentraci. Trestný kop z hranice šestnáctky Volkan Demirel vyrazil na tyč, od ní se míč odrazil k Ramonovi a než náš krajní bek stačil zareagovat, doklepl míč do sítě.

Po změně stran se domácím brzy vykartoval právě Ramon, ale my jsme přesilovku nedokázali využít. V nastaveném čase šel pod sprchy ještě domácí Koybasi, jenže to už chyběl čas na využití dvojnásobného oslabení.

Bylo to moje první istanbulské derby, které jsem zažil na trávníku od první minuty, ale atmosféra nebyla nijak výjimečná. Dokonce nebylo ani vyprodáno.

Zápas se hrál na olympijském stadionu, který je docela rozlehlý, včetně atletické dráhy a tak na nás atmosféra tolik nedoléhala.

Domovský stadion Besiktas se totiž rekonstruuje a na ten olympijský to mají i fanoušci Besiktase docela daleko a musí k němu autem, což asi ovlivnilo návštěvu.

Navíc naši fanoušci už tradičně nemůžou na istanbulská derby na soupeřově stadionu a tak bylo v ochozech dost volných míst.

Po remíze 1:1 nám stačí ve zbývajících čtyřech zápasech uhrát jediný bod a můžeme slavit.

Zatím na to ale vůbec nemyslíme. Soustředíme se na další zápas.

Sehrajeme jej v neděli s Rizersporem, který i po vítězství s Konyasporem potřebuje nutně body k jistotě záchrany. Bude to tak trochu zvláštní zápas.

Na naše domácí utkání mají teď zakázaný vstup muži, ale přesto poslední zápas s Antalyasporem vyprodaly ženy s dětmi.

V neděli to určitě nebude jiné a tak je docela možné, že první oslavy titulu přímo na hřišti budou s ženami a dětmi.

Mimo stadion by ale určitě čekali chlapi, a co by se tady dělo, to si teď vůbec nedokážu představit. Nejdříve ale musíme odvést práci na hřišti a na ni se chceme plně koncentrovat. Splnění našeho sezónního cíle je už hodně blizoučko.

Z Istanbulu vás zdraví Michal Kadlec.