Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Situace v kádru se vyvinula tak, že mě trenér zařadil do nominace na nedělní utkání s Antalyasporem.

Jeden ze stoperů je zraněn do konce sezóny a jeden se vykartoval v divokém derby na Galatasaray.

V koutku duše jsem proto s nominací počítal, ale v Turecku skutečně nevíte do poslední chvíle, jak se trenér rozhodne a v podobné situaci už jsem několikrát byl a přesto jsem nenastoupil.

Tentokrát jsem se na hřiště dostal a zápas jsem si užil. Chtěli jsme jej mít pod kontrolou od počátku a dá se říci, že se nám to i dařilo.

Brzy jsme šli Erkinem do vedení, jenže pak jsme si nechali dát vyrovnávací gól ze zbytečné standardky a utkání bylo chvíli na vážkách.

Mně se ale podařilo sedm minut po vyrovnání vstřelit svoji první ligovou tureckou branku. Míč se ke mně po rohovém kopu odrazil na malé vápno, já jej dobře trefil a propálil jej skrz obránce i gólmana.

Ani jsem se nedíval, jestli jej tečovali nebo jim prošel nad hlavami. Věděl jsem, že to bylo dobře trefené a že to gól bude, tak jsem si užíval radost.

Ta pozice ale nebyla vůbec jednoduchá, koneckonců se na ni můžete podívat na mém facebooku, míč mně nešikovně vyskočil a já měl trochu obavy, abych si nenatáhl sval.

Ve druhé půli jsme hosty do ničeho vážného už nepustili, ale to neznamená, že bychom se v obraně nudili. Diarra i Promise jsou šikovní a neustále se nám snažili zabíhat za obranu, takže jsme museli být pořád v pohybu a ve střehu.

V samém závěru jsme měli rohový kop, který se opět odrazil ke mně a já jej z dobré pozice z první uklidil kolem gólmana k tyči. Když jsem se radoval z druhého gólu, tak jsem ukazoval fanouškům dva prsty (dva góly) a oni mě teď stejným pozdravem zdraví, když mě potkávají.

Je to samozřejmě příjemný pocit.

Příjemný pocit mám i ze spoluhráčů, na kterých bylo vidět, že mi ty branky přáli. Celou dobu viděli, že tvrdě trénuju a já jsem rád, že jsem ukázal, co ve mně skutečně je.

Jejich podpora mě samozřejmě povzbudila. Po zápase byla v kabině parádní atmosféra, společně jsme si zakřičeli a pak si po dlouhé době vyrazili i do města.

Máme dva dny volna, takže jsme si to mohli dovolit.

Výsledky víkendového kola nám ještě více nahrály, a pokud v neděli vyhrajeme na Besiktasi tak budeme moci slavit titul.

Proto se musíme už od středy na tento zápas maximálně soustředit.

Já si ale nedělám žádné iluze, že bych měl teď místo v sestavě jisté. Už jsem tady zažil hodně, takže vím, že trenér se bude rozhodovat podle svého a já musím být připraven na vše.

Z Istanbulu vás zdraví Michal Kadlec